Ostravská bagdeta
Ostravská bagdeta je plemeno holuba domácího vyšlechtěné v České republice. Je to čistě okrasné plemeno střední velikosti vyznačující se dlouhým, silným a dolů ohnutým zobákem a dlouhým esovitě zahnutým krkem s péřovou náprsenkou. Je to plemeno vzácné, ohrožené vyhynutím, v roce 2012 bylo v České republice chováno 340 ptáků.[1] V zahraničí se nechová vůbec.[2] V seznamu plemen EE a v českém vzorníku plemen náleží do plemenné skupiny bradavičnatých plemen a to pod číslem 0109.
| Ostravská bagdeta | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Země původu |  Česko |
| Využití | okrasný chov |
| Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
| Směr užitkovosti | okrasné plemeno |
| Tělesná charakteristika | |
| Tělesný rámec | střední |
| Klasifikace a standard | |
| Plemenná skupina | Bradavičnatá plemena |
Na Ostravsku se bagdeta chová asi od devadesátých let 19. století.[3] Vznikla systematickým křížením na základě tehdy populárních bradavičnatých plemen holubů, především francouzské a norimberské bagdety a v menší míře byl použitý také kariér.[3] Dále byli použiti holubi rackové, po kterých zdědila ostravská bagdeta péřovou náprsenku a kulatou hlavu,[3] antverpský výstavní holub,[3] holub poštovní[2][4] a podle některých autorů i koburský skřivan.[2] Velice dlouho byla ostravská bagdeta považována jen za ráz poštovního holuba, jako samostatné plemeno byla uznána až v roce 1937.[4]
Je to holub střední velikosti se vzpřímenou postavou a dlouhým krkem a nohama. Hlava je úzká, protáhlá a v týlu vyklenutá. Profil hlavy tvoří linii stoupající v mírném oblouku od hrotu zobáku přes nízké čelo na temeno a týl, který je charakteristicky kruhově vyklenutý. Zobák je dlouhý, silný, ohnutý mírně dolů, jeho hrot je tupý. Je nejčastěji světle masový, u černých a modrých barevných rázů je tmavý. Ozobí je dobře vyvinuté, u mladých zvířat je hladké, u starších holubů hrubší, ale nenarušuje linii profilu. Oči jsou velké, jiskrné, s perleťově bílou duhovkou, jen u bílých badget je oko tmavé, vikvové. Obočnice jsou široké, jemně růžové, u mladých zvířat hladké, u starších mírně vrásčité. Hlava plynule přechází v krk, bradu a část hrdla vyplňuje lalůček, též zvaný blanka nebo žilka. Krk je delší, štíhlý, esovitě zahnutý, jeho vrchní část se stáčí dozadu nad trup, dolní část se vypíná v mírném oblouku dopředu a široce přechází v hruď. Na dolním úseku přední strany krku se nachází pernatá náprsenka tvořená zkadeřeným peřím, která je dobře svisle rozčísnutá. Hruď je dobře zaoblená a klenutá, křídla přiléhají k tělu a jejich letky se nekříží. Úzce složený ocas je nesen v linii zad a mírně přečnívá složená křídla. Nohy jsou vyšší, neopeřené, drápky mají stejnou barvu jako zobák.
Barva opeření není pro ostravské bagdety příliš podstatná. Uznány jsou všechny barevné a kresebné rázy poštovního holuba, chová se plnobarevná ve všech základních barvách, dále v rázu pruhovém či kapratém, bělokosé běloocasaté kresbě a v barvě grošované a tygří.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Zápis ze schůze ÚOK chovatelů holubů ČSCH se zástupci klubů chovatelů holubů. In: [s.l.]: Český svaz chovatelů, 16. 6. 2012. Dostupné online. Kapitola Evidence a šlechtitelská práce v klubech.
- ↑ a b c SOUSEDÍK, Tomáš. Ostravská bagdeta [online]. Fauna, 01.01.2010 [cit. 2013-06-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s. Kapitola VII Plemena holubů, s. 176–180.
- ↑ a b TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 127 s. Kapitola Bradavičnatá plemena, s. 108–109.
Literatura editovat
- TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s.
- BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s.