Osimská smlouva

Osimská smlouva (srbochorvatsky Osimski sporazum/Осимски споразум, italsky trattato di Osimo) je mezinárodní smlouva, která potvrdila hranici mezi Itálií a SFR Jugoslávií na Istrijském poloostrově. Podepsána byla 10. listopadu 1975 v italském městě Osimo.^[1] Za italskou stranu ho podepsal Eugenio Carbone, za jugoslávskou Miloš Minić, tehdejší ministr zahraničí. V platnost vstoupila 11. října 1977.

Smlouva je založena na starším memorandu o porozumění, které bylo podepsáno v roce 1954 v Londýně. Civilní správa nad Svobodným územím Terst byla rozdělena mezi Itálii (spravující "zónu A") a Jugoslávii (spravující "zónu B"). Podle Osimské smlouvy se tato území stala nedílnými součástmi obou zmíněných zemí. Její součástí byly také i pravidla o ochraně menšin, vzájemné spolupráci obou zemí a hospodářském rozvoji.^[1]

V Itálii vyvolalo na politické scéně podepsání smlouvy skandál, neboť bylo připraveno tajně, bez předchozího informování veřejnosti.

Reference

↑ ^a ^b PETRANOVIĆ, Branko. Istorija Jugoslavije 1918-1978. Bělehrad: Nolit, 1981. Kapitola Socijalistička Jugoslavija, s. 604. (srbochorvatština)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Osimská smlouva na Wikimedia Commons

[IJ604-1] PETRANOVIĆ, Branko. Istorija Jugoslavije 1918-1978. Bělehrad: Nolit, 1981. Kapitola Socijalistička Jugoslavija, s. 604. (srbochorvatština)

[1]