Ondrášovka
Ondrášovka je minerální voda hydrochemického typu HCO3 - Ca, která vyvěrá u osady Ondrášov poblíž Moravského Berouna (okres Olomouc). Tato středně mineralizovaná uhličitá studená kyselka patří mezi minerálky, jejichž vznik souvisí s pleistocenní vulkanickou aktivitou v oblasti Nízkého Jeseníku.[1] Od roku 2019 patří společnosti Kofola.[2]
Historie a lázeňství
editovatOndrášovka je známá od 13. století. První léčebné experimenty pocházejí ze 17. století. Zásluhou knížete von Lichtensteina zde byly na přelomu 18. a 19. století založené lázně. Léčily se krevní, srdeční a žaludeční nemoci, katary dýchacích cest a žlučníkové i ledvinové kameny. V roce 1929 bylo pro lázeňské hosty k dispozici 29 pokojů o celkem 40 lůžkách. Lázně zanikly s odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce.
Stáčená minerálka
editovatMístní minerálka se stáčela do lahví již od počátku 20. století a prodávala pod různými názvy - Šternberská kyselka, Andersdorfská kyselka, Elitis. Současná Ondrášovka je k dispozici jak stáčená v lahvích, tak zdarma pro veřejnost nedaleko železničního přejezdu u plnírenského závodu. Pochází ze zhruba 100 metrů hlubokých vrtů, které se rozkládají jižně od osady Sedm Dvorů, odkud je odváděna do plnírny.[1]
Chemické složení
editovatPramen | Miner. [mg/l] |
CO2 [mg/l] |
Mg [mg/l] |
Ca [mg/l] |
Na [mg/l] |
K [mg/l] |
F [mg/l] |
Cl [mg/l] |
HCO3− [mg/l] |
SO4− [mg/l] |
Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ondrášovka | 560 | 2500 | 21,4 | 200 | 30,9 | 1,5 | 1,43 | 5,6 | 756 | 13,6 | [3] |
Ondrášovka | 630 | 2500 | [1] | ||||||||
Ondrášovka dekarbonovaná | 604 | 1300 | 18,8 | 170 | 28,2 | 1,6 | 1,35 | 6,2 | 652 | 13,4 | balena jako neperlivá[4] |
Ondrášovka je před lahvováním odželezněna a ve verzi „neperlivá“ ještě dekarbonována. Díky vysokému obsahu vápníku a velmi nízkému obsahu sodíku ji lze uplatnit jako doplňkový zdroj vápníku. Je proto vhodná pro dospívající osoby, těhotné ženy a kojící matky, či jako prevence osteoporózy.[5] Dle balneologické klasifikace se Ondrášovka řadí mezi středně mineralizované.
Domašovská kyselka
editovatV nedalekém Domašově byl známý a od roku 1891 využívaný vývěr kyselky podobného složení. Pramen byl později podchycen dvěma vrty a zpracováván v závodě na výrobu oxidu uhličitého. V 90. letech 20. století byl rozšířen o plnírnu kyselky, která se prodávala pod názvem Salacia. Podnik však zkrachoval a vrt byl uzavřen.[1]
Reference
editovat- ↑ a b c d JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
- ↑ ČTK. Kofola posiluje na trhu, koupi Korunní a Ondrášovky schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-15 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Analýza a složení Archivováno 22. 9. 2012 na Wayback Machine. ondrasovka.cz
- ↑ Ondrášovka a. s. Minerální voda ochucená - dekarbonovaná (etiketa produktu). [s.l.]: [s.n.], 2012.
- ↑ Ondrášovka - zdravotní benefity - vyvážený poměr minerálů Archivováno 22. 9. 2012 na Wayback Machine. ondrasovka.cz
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondrášovka na Wikimedia Commons