Ondrášovka je minerální voda hydrochemického typu HCO3 - Ca, která vyvěrá u osady Ondrášov poblíž Moravského Berouna (okres Olomouc). Tato středně mineralizovaná uhličitá studená kyselka patří mezi minerálky, jejichž vznik souvisí s pleistocenní vulkanickou aktivitou v oblasti Nízkého Jeseníku.[1] Od roku 2019 patří společnosti Kofola.[2]

Areál plnírny v Ondrášově

Historie a lázeňství

editovat

Ondrášovka je známá od 13. století. První léčebné experimenty pocházejí ze 17. století. Zásluhou knížete von Lichtensteina zde byly na přelomu 18. a 19. století založené lázně. Léčily se krevní, srdeční a žaludeční nemoci, katary dýchacích cest a žlučníkové i ledvinové kameny. V roce 1929 bylo pro lázeňské hosty k dispozici 29 pokojů o celkem 40 lůžkách. Lázně zanikly s odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce.

Stáčená minerálka

editovat

Místní minerálka se stáčela do lahví již od počátku 20. století a prodávala pod různými názvy - Šternberská kyselka, Andersdorfská kyselka, Elitis. Současná Ondrášovka je k dispozici jak stáčená v lahvích, tak zdarma pro veřejnost nedaleko železničního přejezdu u plnírenského závodu. Pochází ze zhruba 100 metrů hlubokých vrtů, které se rozkládají jižně od osady Sedm Dvorů, odkud je odváděna do plnírny.[1]

Chemické složení

editovat
Pramen Miner.
[mg/l]
CO2
[mg/l]
Mg
[mg/l]
Ca
[mg/l]
Na
[mg/l]
K
[mg/l]
F
[mg/l]
Cl
[mg/l]
HCO3
[mg/l]
SO4
[mg/l]
Poznámka
Ondrášovka 560 2500 21,4 200 30,9 1,5 1,43 5,6 756 13,6 [3]
Ondrášovka 630 2500 [1]
Ondrášovka dekarbonovaná 604 1300 18,8 170 28,2 1,6 1,35 6,2 652 13,4 balena jako neperlivá[4]

Ondrášovka je před lahvováním odželezněna a ve verzi „neperlivá“ ještě dekarbonována. Díky vysokému obsahu vápníku a velmi nízkému obsahu sodíku ji lze uplatnit jako doplňkový zdroj vápníku. Je proto vhodná pro dospívající osoby, těhotné ženy a kojící matky, či jako prevence osteoporózy.[5] Dle balneologické klasifikace se Ondrášovka řadí mezi středně mineralizované.

Domašovská kyselka

editovat

V nedalekém Domašově byl známý a od roku 1891 využívaný vývěr kyselky podobného složení. Pramen byl později podchycen dvěma vrty a zpracováván v závodě na výrobu oxidu uhličitého. V 90. letech 20. století byl rozšířen o plnírnu kyselky, která se prodávala pod názvem Salacia. Podnik však zkrachoval a vrt byl uzavřen.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  2. ČTK. Kofola posiluje na trhu, koupi Korunní a Ondrášovky schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-15 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  3. Analýza a složení Archivováno 22. 9. 2012 na Wayback Machine. ondrasovka.cz
  4. Ondrášovka a. s. Minerální voda ochucená - dekarbonovaná (etiketa produktu). [s.l.]: [s.n.], 2012. 
  5. Ondrášovka - zdravotní benefity - vyvážený poměr minerálů Archivováno 22. 9. 2012 na Wayback Machine. ondrasovka.cz

Externí odkazy

editovat