Ochrana spotřebitele v Evropské unii
Ochrana spotřebitele v Evropské unii je souhrn právních norem, směrnic a opatření, která vedou k ochraně práv a zájmů spotřebitele na celém území Evropské unie.[1] Spotřebitelem se rozumí člověk poptávající z důvodu uspokojení svých potřeb a zájmů zboží nebo služby. Každý člověk je spotřebitelem, ale současně je zpravidla nějak zúčastněn na výrobním procesu.[2]
Vývoj právní ochrany spotřebitele v historii editovat
Již římské právo znalo institut odpovědnosti za skryté vady při prodeji zboží, ve kterém lze spatřovat ochranu spotřebitele. Magna Charta Libertatum zase ustanovovala jednotné míry pro víno, pivo či obilí.[2] V minulém století byla ochrana spotřebitele považována za nevhodné snažení. Právní úpravu ochrany spotřebitele můžeme najít v právních úpravách států od šedesátých let minulého století. Od 70. let minulého století (poprvé na pařížském summitu v roce 1972) se ochrana spotřebitele stala jedním z hlavních zájmů ES. Úroveň ochrany spotřebitele by měla dnes být stejná ve všech zemích EU a odpovídat potřebám 21. století.[2]
Ochrana zdraví a bezpečnosti editovat
Regulace zavedly systém obecné bezpečnosti výrobků, stanovující povinnost výrobců poskytovat informace spotřebitelům, vytvářet opatření pro předcházení bezpečnostních hrozeb či monitorovat bezpečnost výrobků.[3] Specifickými právními předpisy jsou regulovány určité skupiny výrobků jsou to léky a potraviny[4] dále například kosmetika, hračky, výbušniny a tabákové výrobky.[1]
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) posuzuje rizika spojená s výrobou, dopravou a prodejem potravin a poskytuje o tom informace.[1]
Ochrana ekonomických zájmů editovat
Jedná se o směrnice regulující elektronický obchod, chránící práva spotřebitelů v on-line prostředí.[1] Regulace se také týká přeshraničních plateb a převodů, volného pohybu služeb televizního vysílání, nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách, prodeji spotřebitelského zboží, záruk na takové zboží a odpovědnosti za vadné výrobky a údaje o ceně. Je přímo zakázáno obtěžování, donucování a nepatřičné ovlivňování či klamavá reklama. Směrnice chrání základní práva spotřebitelů při rezervaci souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy a stanovují společná pravidla náhrady škod v letecké dopravě. Oblast spotřebitelských a hypotečních úvěrů je regulována směrnicemi stanovujícími shodné standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru. Jsou stanovena také práva spotřebitelů – ti mohou bez udání důvodu odstoupit od úvěrové smlouvy do 14 dnů po uzavření smlouvy. Dále mohou úvěr kdykoli předčasně splatit.[3]
Energetické trhy editovat
Právní předpisy zaručují snadný a bezplatný přístup k údajům o spotřebě za účelem lepšího přehledu o své spotřebě; na stanovených domácích spotřebičích musí být uvedeny informace o funkčnosti a spotřebě energie. Spotřebitelé se mohou také svobodně rozhodnout o dodavateli elektřiny a plynu.[3]
Ochrana práv spotřebitelů editovat
Spotřebitelé a obchodníci mohou při řešení sporů využít mimosoudní mechanismy, prostřednictvím rozhodce, veřejného ochránce práv nebo prostředníka. Jedná se o levnější a rychlejší opravné prostředky. Vnitrostátní orgány zajišťují přístup spotřebitelů dosažení jejich práv.[1]
Právo EU editovat
Hlavním zdrojem ochrany spotřebitele v Evropské unii je právo EU, listina základních práv a Lisabonská smlouva. Díky jednotnému trhu je umožněn volný pohyb většiny zboží, služeb, kapitálu a osob.[5] Veškerá činnost Evropské unie je založena na zásadách právního státu, kdy s přijatými smlouvami musejí souhlasit všechny členské státy. Hlavní hodnoty, které Evropská unie prosazuje, jsou dodržování lidských práv, demokracie, svoboda a lidská důstojnost.
V roce 2009, když byla podepsána Lisabonská smlouva, přičemž součástí je i Listina základních práv Evropské unie, jsou všechna práva shrnuta v jednom dokumentu. Adresátem mohou být státy nebo jeden stát, fyzické i právnické osoby nebo skupiny jednotlivců. Rozhodnutí je okamžitě závazné a nepotřebuje v členských státech žádné další legislativní úkony. Přijetím Lisabonské smlouvy došlo ke sloučení Evropské unie a Evropského společenství v jedinou Evropskou unii, která má právní subjektivitu. Listina zaručuje občansko-politické, hospodářské a sociální svobody a zásady v ní zakotvené.[5]
Právním základem jsou články 114 a 169 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).[6]
Úloha Evropského parlamentu editovat
Evropský parlament usiluje o posílení právních předpisů EU na ochranu spotřebitele a zajištění rovnováhy mezi zájmy trhu a zájmy spotřebitelů. Tyto snahy jsou založeny na novém programu pro spotřebitele na období 2020–2025, nové politice pro spotřebitele, Zelené dohodě pro Evropu a akčním plánu pro oběhové hospodářství.
Evropští spotřebitelé mají prospěch z opatření posilujících vnitřní trh EU, zejména z iniciativy pro jednotný digitální trh. To zahrnuje nařízení o poplatcích za roaming, internetovém připojení, přenositelnosti online obsahu, přeshraničním doručování balíků, obecné ochraně údajů a zeměpisném blokování, směrnici, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace a volný tok neosobních údajů, a směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e WRANOVÁ, Martina. Opatření Evropské unie na ochranu spotřebitele [online]. 2023-02-27 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c SELUCKÁ, Markéta. Ochrana spotřebitele v soukromém právu. Praha: Beck 134 s. (Beckova edice právní instituty). ISBN 978-80-7400-037-9. S. 1,2.
- ↑ a b c WRANOVÁ, Martina. Opatření Evropské unie na ochranu spotřebitele [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Léčivé přípravky a zdravotnické prostředky | Fakta a čísla o Evropské unii | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2023-09-30 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b JUDR. HORÁKOVÁ, Jana. Základy práva pro neprávníky. Druhé vydání. vyd. Praha: INFORMATORIUM, 2015. 341 s. ISBN 978-80-7333-119-1. S. 333,332,335,338,339,340.
- ↑ Opatření na ochranu spotřebitele | Fakta a čísla o Evropské unii | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Opatření na ochranu spotřebitele | Fakta a čísla o Evropské unii | Evropský parlament. www.europarl.europa.eu [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.