Obourubní pletenina

Zátažná pletenina v obourubní hladké vazbě

Obourubní pletenina (angl.: links-links fabric, něm.: Links/Links-Gestrick) je výrobek v základní zátažné vazbě, ve kterém jsou ve volném stavu na lícní i rubní straně převážně viditelná rubní očka. Lícní očka jsou znatelná jen v napnuté pletenině [1].

Obourubní pletenina je roztažná podélně i příčně, měkká a objemná.

Druhy obourubních pletacích strojůEditovat

 
První plochý stroj na obourubní pleteniny z roku 1900

Ploché obourubni stroje mají jehelní lůžka uspořádána v jedné rovině tak, že dvojité (oboustranné) jazýčkové jehly tvoří střídavě očka v předním a zadním lůžku ( viz Kießling/Matthes).

První provozuschopný obourubní plochý stroj sestrojil v roce 1900 Němec Stoll (viz Mecheels).

Elektronické oboulícní stroje s převěšovacími jehlami v interlokovém postavení mohou plést také většinu obourubních vzorů, takže se speciální obourubní stroje už nevyrábějí (Denninger str. 234).

Okrouhlý obourubní stroj pracuje s dvojitými jazýčkovými jehlami uloženými ve dvou válcových lůžkách nad sebou nebo v kombinaci válce a talíře. Jehelní lůžka se otáčejí synchronně, jehly s nití se přesunují z jednoho lůžka do druhého s pomocí nárazníků řízených pevně stojícími zámky (viz Denninger str. 420) [2].

První dvouválcový stroj (model XL) si dali patentovat v roce 1900 Angličani Stretton a Johnson. V roce 1912 přišla pak varianta s otočným válcem, na které se nechaly vzorovat žakáry, obourubní vazby, výšivky a froté (viz Spencer).

V roce 1920 začala anglická firma Spiers vyrábět model „Autoswift“, dvouválcový okrouhlý stroj s několika systémy, na kterém se daly vyrábět dvojité obourubní pleteniny [3].

Osnovní pletací stroje s obložením speciálními zahnutými jehlami se dají použít k výrobě obourubních pletenin. Výrobky tohoto druhu jsou téměř neznámé (Denninger str. 418).

Obourubní vzory, způsob výroby a použitíEditovat

Většina obourubních pletenin se vyrábí jak na plochých, tak i na okrouhlých strojích a používá na vrchní ošacení. Jsou to zejména: chytová, proužková, krytá a žakárová.

Hladké a vzorové pleteniny a příčné vlny se používají vedle vrchního ošacení také na kojenecké zboží.

Prolamované a intarziové vzory se zhotovují jen na plochých strojích.

LiteraturaEditovat

  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 234
  • Spencer: Knitting technology a comprehensive handbook and practical guide, Woodhead Publishing 2001, str. 262
  • Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 320
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 234 a 417-420
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 715-717

ReferenceEditovat