Otevřít hlavní menu

Obchodní řetězec je společnost vlastnící síť velkoobchodních či maloobchodních prodejen, které mají společné značku, vedení, podobnou architekturu, standardizované obchodní metody. Používají jednotné webové stránky, reklamu a reklamní letáky. Shoduje se také nabízený sortiment produktů.[1] V čele organizační struktury stojí centrální útvary, které obstarávají finanční řízení, obchodní politiku, marketing, nákup a logistiku. Pro jednotlivé prodejny zabezpečují operační provoz – objednávky a vystavení zboží, cenotvorbu a činnosti, které souvisí s obsluhou zákazníka.[2]

Vznik obchodních řetězců souvisí s počátkem modelu samoobslužného prodeje. První samoobsluha vznikla v roce 1916 v USA. Později obchodní řetězce zavedly spotřebitelská balení, oddělení platby za zboží od místa jeho výběru. Zkrátil se tak čas nutný k obsluze zákazníka a snížil se i počet potřebných zaměstnanců. Zvětšila se plocha prodejen a množství a druhy nabízených výrobků. První supermarketem byl pravděpodobně King Kullen, který v roce 1930 otevřel Michael J. Cullen. Rozvoj obchodní řetězců souvisí také s velkou hospodářskou krizí, kdy byly nízké ceny nemovitostí, nadbytek zboží a lidé poptávali levné základní potraviny.[2]

DěleníEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b SEMIRÁDOVÁ, Veronika. Obchodní řetězce. Pardubice, 2012. 54 s. Bakalářská práce. Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Vedoucí práce David Brebera. Dostupné online.
  2. a b VRBOVÁ, Jana. Tvorba a řízení hodnoty v obchodních řetězcích. , 2009 [cit. 2016-02-03]. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Eva Kislingerová. Dostupné online.
  3. CIMLER, Petr a Ladislav ŠÍPEK. Obchod ČR v podmínkách ekonomické krize. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1704-9.