Nuselský mlýn

vodní mlýn v Praze

Nuselský mlýn je zaniklý vodní mlýn v Praze 4, který stál na potoce Botič při původní cestě přes Nusle (v dnešní Závišově ulici u železniční trati na Plzeň) kolem Fidlovačky na Pankrác.[1]

Nuselský mlýn
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbapřed 1320
Poloha
AdresaPraha 4 - Nusle, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Vodní mlýn v Nuslích je poprvé zmíněn roku 1320. V roce 1428 byl veden spor mezi obcí nuselskou a Jírou, synem Frankovým, měšťanem Nového Města Pražského „o vrbie a stezku, kteráž jde od mlýna a od lávky nuselské vedle vrbin týchž, jdúc od Prahy na levé straně až do cesty sv. Pankráce“.[1]

Poslední zmínka o mlýnu v Nuselském urbáři pochází z roku 1573, kde byl uveden Jakub, mlynář z chalupy.[1]

Ještě před výstavbou usedlosti Folimanka v Nuselském údolí stál v těchto místech severně od náhonu vodní mlýn na Botiči se třemi vodními koly. Je zaznamenán na Huberově Plánu Prahy z roku 1769 v oblasti Nuslí. Zanikl ještě před rokem 1841 a jeho náhon byl zasypán.

Nuselský dolní mlýn editovat

Na indikační skice z roku 1840 je zakreslen vodní mlýn o dvou kolech západně od pivovaru, ke kterému vedl z východu náhon po pravém břehu potoka od Dolní Landhausky. Za mlýnem se voda vracela zpět do potoka. Tento náhon procházel také pivovarem.[2]

Mlýn měl č.p. 11 (katastr Nusle) a byl zbořen mezi lety 1934 a 1938.[2]

Nuselský parní mlýn editovat

 
Nuselský parní mlýn, 2005

V roce 1909 byl postaven parní mlýn v dnešní Bartoškově ulici (Nusle číslo popisné 1448, Bartoškova 26). V suterénu budovy byl umístěn parní stroj, vyšší podlaží sloužila jako skladovací prostory.

V roce 2004 byl zchátralý objekt zrekonstruován podle projektu Alberta Di Stefana a Daniela Fišera. V objektu vzniklo 12 loftových bytů a v přízemí a v suterénu obchodní prostory. Původní komín mlýna zůstal zachován.[3]

Nuselský el. mlýn Ant. Hlasivce editovat

V souvislosti se svou pekárnou (Nusle čp. 49, Na Pankráci) postavil podnikatel Antonín Hlasivec roku 1910 vlastní moderní mlýn o šesti dvojitých šrotovacích stolicích, čtyřech vymílacích stanicích a třech mlýnských kamenech, který byl plně elektrifikován a spolu s pekárnou se stal třetím největším podnikem v Praze (po Zátkově a Odkolkově pekárně).[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Nuselský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Jan Škoda, 23.8.2016. [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.
  2. a b Nuselský dolní mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 3.12.2014. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
  3. FRAGNER, Benjamin; HANZLOVÁ, Alena. Industriální stopy : architektuta konverzí průmyslového dědictví v České republice 2000-2005 : katalog výstavy v Karlínských studiích, září - říjen 2005. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, 2005. 167 s. ISBN 80-239-5440-7. Kapitola Nuselský mlýn, s. 98–103. (česky a anglicky) 
  4. Rubrika „Lidé z Prahy 4“: „Bejvávalo v Nuslích“ (Pekařina to je dřina), in Tučňák 10/2023, str. 13, měsíčník městské části Praha 4, říjen 2023

Literatura editovat

  • KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Mlýn v Nuslích. S. 99-100
  • FRAGNER, Benjamin; HANZLOVÁ, Alena. Industriální stopy : architektuta konverzí průmyslového dědictví v České republice 2000-2005 : katalog výstavy v Karlínských studiích, září - říjen 2005. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, 2005. 167 s. ISBN 80-239-5440-7. Kapitola Nuselský mlýn, s. 98–103. (česky a anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  • Nusle na webu ČÚZK, Archivní mapy