Otevřít hlavní menu

Nový kreativní index

Nový kreativní index (ve zkratce NKI) vznikl jako nástroj kreativní ekonomie, s jehož pomocí je možné analyzovat soubor vybraných územních celků na základě jejich kreativního potenciálu. NKI ideologicky vychází z práce Richarda Floridy[1] a jeho kreativního indexu, avšak náplň individuálních indexů je zcela odlišná.

Vazby na kreativní ekonomiiEditovat

Kreativní ekonomie prezentuje novou růstovou teorii přelomu 20. a 21. století. Její vznik je vázán na rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICT), internetu a globalizace. Změny vyplývající z uvedených faktorů vyvolaly transformaci zaběhlých obchodních modelů, ale zároveň způsobily i výrazné společenské změny. Tyto nové skutečnosti zaznamenává právě kreativní ekonomie a rozšiřuje tak již zaběhlé růstové teorie o společensko-kulturní a urbanistický aspekt.[2]

Hospodářský růst v rozvinutých zemích a jejich regionech bude v budoucnu čím dál více záviset na přítomnosti kreativity, kterou ztělesňují kreativní pracovníci. Zajištění konkurenceschopnosti ovšem nezávisí pouze na přítomnosti kreativních pracovníků, ale zároveň i na vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj kreativního potenciálu a schopnosti transformovat jej do využitelných inovací.

Alokace kreativního potenciálu je z geografického pohledu nerovnoměrná a odvíjí se od dvou základních faktorů vázaných k místu lokace. První faktor je vázán na pracovní trh. V takovém případě se nejedná pouze o vytvoření vhodných pracovních pozic, ale zejména o vytvoření vhodných pracovních podmínek (zejména legislativních). Druhý faktor se odvíjí od charakteristiky lokality a to ve smyslu, jak její otevřenosti, tak i vybavenosti pro volnočasové aktivity. Pochopení základních faktorů, které vytváří podmínky pro koncentraci kreativního potenciálu, je prvním krokem ve snaze o hospodářský rozvoj regionu.[3]

Mnozí ekonomové se dnes stále pokoušejí ve svých studiích analyzovat kreativní potenciál regionů. V mnohých případech však používají kontroverzní či těžko měřitelné soubory dat, které navíc často nejsou dostupné pro menší územní celky. Z tohoto důvodu vznikl Nový kreativní index,[4] aby poskytl vhodný nástroj pro analýzu kreativního potenciálu vybraných územních celků.

Konstrukce NKIEditovat

NKI pracuje s jednoznačně definovanými ukazateli, které jsou jasně měřitelné a mezinárodně srovnatelné. Vybrané indexy jsou rozděleny do tří základních skupin, které odpovídají 3T modelu[1] Richarda Floridy – talent, technologie a tolerance. Ovšem obsah jednotlivých indexů a jejich několikanásobně vyšší počet NKI výrazně odlišuje. Oblast tolerance navíc bývá často členěna do dvou sub-oblastí zabývajících se zvlášť lidmi a prostředím.

Struktura NKI není striktně dána, ale musí plnit několik základních charakteristických a obsahových rysů. Data musí být jednoznačně měřitelná, srovnatelná a dostupná u všech zkoumaných regionů. Z obsahového hlediska se dílčí indexy musí vázat buď na podmínky směřující k rozvoji kreativity, nebo na výstup kreativního prostředí.

Oblast talentu – zde se nachází ukazatele vázané na vzdělanostní strukturu, konkrétněji na vysokoškolskou úroveň, počet pracovníků s vysokoškolským vzděláním či počet pracovníku v oblasti VaV. Jako vedlejší indexy lze zahrnout údaje o nezaměstnanosti mladistvých či výdajích na VaV.
Technologická oblast – základní ukazatele vycházejí z teoretického rámce kreativní ekonomie, který je spojován s rozvojem ICT. Z tohoto důvodu jsou hlavní ukazatele vázány na služby, produkty či zaměstnanost v oblasti ICT a práci s internetem. Dále je zde možné zahrnout ukazatele vázané na specifická technologická odvětví a vybraná odvětví služeb.
Toleranční oblast – zvolené ukazatele musí analyzovat jak oblast týkající se osob, tak i prostředí pro život. Z první kategorie je třeba zahrnout odpovídající ukazatele mobility a struktury osob v dané lokalitě. V druhé kategorii se nacházejí ukazatele týkající se kultury, zábavy, kriminality, či vybavenosti lokality pro volnočasové aktivity.

Výstupy NKIEditovat

 
Selected tors in Germany, according to the New Creative Index
 
New Creative Index – the geographical allocation

První konstrukci NKI za účelem mapování kreativního potenciálu provedli ekonomové Jitka Kloudová a Ondřej Chwaszcz ve své studii „New Way of Analysis of Creative Centers within Europe“ na případu 37 německých měst. V rámci NKI bylo využito 27 dílčích indexů, s jejichž pomocí byl určen kreativní potenciál zkoumaných měst.

Výsledek této analýzy potvrdil základní tezi kreativní ekonomie. Regiony s vyšším kreativním potenciálem dosahovaly výrazně vyšší hospodářské úrovně. Vazba mezi kreativním potenciálem (NKI) a HDP byla vyjádřena korelačním koeficientem ve výši 0,71, což svědčí o velmi těsné pozitivní vazbě.

Tento výsledek potvrdili stejní autoři ve své další analýze,[3] která zahrnovala dokonce 89 měst z několika evropských zemí. I v tomto případě a přes velký datový soubor byla prokázaná středně významná vazba mezi kreativním potenciálem (NKI) a ukazatelem HDP na zaměstnance vyjádřená korelačním koeficientem ve výši 0,42. Kompletní analýza je rozebrána v jednotlivých studiích autorů.

ReferenceEditovat

Stručný rozbor teoretického rámce NKI je založen na studiích Jitky Kloudové a Ondřeje Chwaszcze působících na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a zabývající se tematikou interakce kreativity a hospodářského vývoje.

  1. a b FLORIDA, R. (2002) The rise of the creative class – and how it's transforming work, leisure, community & everyday life. New York: The Persues Books Group. ISBN 0-465-02477-7
  2. KLOUDOVÁ, J., CHWASZCZ, O. (2012) Komparace rozvinutých a transformujících se ekonomik z pohledu kreativní ekonomie za přispění Nového kreativního indexu. IN PRESS
  3. a b KLOUDOVÁ, J., CHWASZCZ, O. (2012) Transformation of 3T model towards the comparison of creative centres within the EUropean Union. IN PRESS
  4. KLOUDOVÁ, J. CHWASZCZ, O. (2011) New Way of Analysis of Creative Centers within Europe Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Economic & Management. No. 16., pp. 197-206. ISSN 1822-6515