Nikolai von Krüdener
Baron Nikolai Karl Gregor von Krüdener (10. březnagreg.[p 1] 1811 Reval – 17. únoragreg.[p 2] 1891 Moskva), znám také v ruské formě jména Nikolaj Pavlovič Kriděněr (rusky Николай Павлович Криденер) byl ruský generál z livonské šlechtické rodiny, jejíž původ sahá až do počátku 16. století.
| Nikolai von Krüdener | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. března 1811 Livonská gubernie |
| Úmrtí | 17. února 1891 (ve věku 79 let) Moskva |
| Alma mater | Nikolajevská ženijní škola |
| Povolání | důstojník |
| Ocenění | rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského zlatá zbraň Za chrabrost Řád rumunské hvězdy Řád sv. Vladimíra 3. třídy Řád sv. Jiří 3. třídy … více na Wikidatech |
| Děti |  Q4240983 |
| Rodiče | Q120692724 |
| Rod | Krüdener |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Nikolai von Krüdener se narodil 10. března 1811 v livonské provincii. Vystudoval Nikolajevskou vojenskou školu v Sankt Petěrburgu, kde po dokončení důstojnických kurzů absolvoval i inženýrské vzdělávání. V roce 1828 byl povýšen na důstojníka, v roce 1833 nastoupil na Carskou vojenskou akademii a po promoci byl převelen do generálního štábu, kde zastával různé funkce až do roku 1849, kdy byl jmenován velitelem pluku knížete Eugena Württemberského.
V roce 1858 mu bylo svěřeno velení Kexholmského granátnického pluku a v roce 1859 Volyňského střeleckého pluku spolu s povýšením na generálmajora.[1]
V roce 1863 byl jmenován velitelem 27. pěší divize, se kterou se podílel na potlačení polského povstání, a byl oceněn zlatou šavlí. V roce 1865 byl povýšen na generálporučíka a v roce 1876 byl pověřen v rámci dunajské armády velením IX. armádního sboru, který během rusko-turecké války operoval proti Turkům jako součást západního odřadu ruské armády.[1]
Krüdenerův sbor byl pověřen dobytím pevnosti Nikopol, což se podařilo 16. červencegreg.[p 3] 1877. Krüdener byl za tento čin oceněn řádem sv. Jiří 3. stupně a se svým sborem se přesunul do Plevenu, ale jeho zteče 20. a 30. červencegreg.[p 4] byly neúspěšné. Při obléhání Plevenu byl členem velitelského sboru[p 5] a v jeho závěru odrazil pokus o průlom vojsk Osmana Paši. Poté během balkánské zimní kampaně velel levé koloně vojsk odřadu generála Gurka. Na konci války byl povýšen na generála pěchoty a byl jmenován pomocným velitelem Varšavského vojenského okruhu.[1]
Nikolaj von Krüdener zemřel 17. únoragreg.[p 6] 1891 v Moskvě.[p 7]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ 26. února podle tehdy užívaného juliánského kalendáře.
- ↑ 5. února podle tehdy užívaného juliánského kalendáře.
- ↑ 4. července podle tehdy užívaného juliánského kalendáře.
- ↑ 8. a 18. července podle tehdy užívaného juliánského kalendáře.
- ↑ Zdroje se liší. Podle některých zůstal po neúspěšných útocích v čele sboru, podle jiných, a ty převládají, byl z funkce odvolán.
- ↑ 5. února podle tehdy užívaného juliánského kalendáře.
- ↑ Ojediněle lze nalézt, že zemřel ve Varšavě.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Криденер, Николай Павлович na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c
Dílo ВЭ/ВТ/Криденер, Николай Павлович, барон ve Wikizdrojích (rusky)
Literatura editovat
- Dílo Герои и деятели русско-турецкой войны 1877—1878/1878 (ВТ)/Н. П. Криденер ve Wikizdrojích (rusky)
- Список генералам по старшинству: Исправлено по 1 сентября 1888 года. Sankt Petěrburg: Военная типография, 1888. S. 60. (rusky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolai von Krüdener na Wikimedia Commons
