Nicola Sala

italský hudební skladatel a teoretik

Nicola Sala (7. dubna 1713 Tocco Caudio, Provincie Benevento, Kampánie31. srpna 1801 Neapol) byl italský hudební skladatel a teoretik.

Nicola Sala
Portrét skladatele (Ciro Punzo (1850–1911), Conservatorio di Musica San Pietra a Majella, Neapol)
Portrét skladatele (Ciro Punzo (1850–1911), Conservatorio di Musica San Pietra a Majella, Neapol)
Základní informace
Narození7. dubna 1713
Tocco Caudio, Provincie Benevento, Kampánie
Původitalský
Úmrtí31. srpna 1801
Neapol
Povoláníitalský hudební skladatel a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v obci Tocco Caudio, která je dnes po sérii zemětřesenív letech 1980–81 opuštěna. Studoval na konzervatoři Conservatorio della Pietà dei Turchini v Neapoli v letech 1732–1740. Jeho učiteli byli Nicola Fago a Leonardo Leo. Svou první operu Vologeses zkomponoval ještě v době studia. Byla uvedena v Římě v roce 1737.

V roce 1745 se stal nástupcem Leonarda Lea ve funkci královského kapelníka. V roce 1761 byla na scéně Teatro di San Carlo s velkým úspěchem provedena jeho opera Zenobia na libreto Pietra Metastasia. Během šedesátých let zkomponoval ještě další 2 opery. Poté se však jako operní skladatel odmlčel.

Na Conservatorio della Pietà dei Turchini se stal v roce 1787 druhým maestrem a v roce 1793 jejím ředitelem. Byl jedním z nejúspěšnějších a nejvyhledávanějších neapolských hudebních pedagogů. K jeho žákům patřili mj.Vojtěch Jírovec, Gaspare Spontini, Ferdinando Orlandi, Ambrogio Minoja, Luigi Caruso, Giacomo Tritto a Valentino Fioravanti. Napsal řadu teoretických pojednání o hudbě a hudební teorii.

V roce 1799, při krutém potlačení parthenopské republiky neapolským králem Ferdinandem IV., byla většina originálů Salových děl ztracena. Byly objeveny až v roce 1860 a jsou uloženy v archivu neapolské konservatoře.

O odkaz skladatele pečuje konservatoř v Beneventu (Conservatorio Statale di Musica “Nicola Sala” di Benevento).

Další vokální díla

editovat

Teoretické práce

editovat
  • Regole del contrappunto pratico (1794, Neapol)
  • Principi di contrappunto
  • Elementi per ben suonare il cembalo
  • Disposizione a tre per introduzione alle fughe di tre parti
  • Il modo di disporre a tre sopra la scala diatonica
  • Disposizioni imitate a soggetto e contrasoggetto
  • Fughe con soggetto e contrasoggetto a suono plagale

Kromě toho se dochovalo 6 fug, 76 kánónů a solfeggií.

Literatura

editovat
  • C. A. De Rosa (Marchese di Villarosa): Memorie dei compositori di musica del Regno di Napoli (Napoli, 1840).
  • F. Florimo: La scuola musicale di Napoli e i suoi conservatori (Napoli, 1883/R1969), 42.
  • G. Leo: Nicola Sala, Rivista storica del Sannio, no.5 (1918).
  • S. di Giacomo: I quattro antichi conservatori di Napoli, (Milano e Napoli, 1924).
  • Ulisse Prota-Giurleo: I musicisti sanniti, Samnium, no.1 (1928)

Externí odkazy

editovat