Navrátilka

román Donatelly di Pierantonio

Navrátilka je krátký román italské spisovatelky a dětské zubní lékařky Donatelly di Pierantonio. Kniha vyšla poprvé v roce 2017 v Itálii. Česky vyšla až o rok později v nakladatelství Argo. Bylo to poprvé, kdy se spisovatelka dostala do většího povědomí českých čtenářů. Autorka za Navrátilku získala významné literární ocenění Premio Campiello. Díky své úspěšnosti se kniha dočkala i volného pokračování s názvem Návrat do Borga Sud. Před Navrátilkou vydala Donatella di Pierantonio ještě dvě knihy, a to Má matka je řeka (Mia madre e un fiume, 2011) a Má kráska (Bella mia, 2014).[1]

Navrátilka
AutorDonatella di Pierantonio
Původní názevĽArminuta
PřekladatelMarina Feltlová
Obálku navrhlMichaela Pospíšilová
ZeměItálie
Jazykčeský
Žánrromán
OceněníOcenění Campiello (2017)
Datum vydání2017
Český vydavatelArgo
Česky vydáno2018
Typ médiapevná / vázaná
Počet stran200
ISBN978-80-257-2588-7
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika dílaEditovat

Román je rozčleněn do 33 krátkých kapitol. Děj na sebe chronologicky navazuje a odehrává se v řádu několika po sobě jdoucích měsíců. Autorka používá ich-formu, často se objevují také dialogy. Jazyk je strohý, čtenář má pocit, že spisovatelka situaci jen nastíní, ale nedořekne do konce. To dává čtenáři prostor o knize více přemýšlet.

Text zachycuje pokroucené rodinné vztahy, zejména pak vztah matky a dcery, na které doplácí hlavní postava knihy, třináctiletá dívka, která je pro ni z neznámých důvodů navrácena ke své biologické rodině a je nucena se s ní sžít. Je nazývána "L’arminuta", což v abruzzeském dialektu znamená "ta, jež se vrátila", její pravé jméno se z knihy nedozvídáme.

DějEditovat

Do příběhu čtenář vstupuje ve chvíli, kdy se třináctiletá dívka vrací z blíže nespecifikovaného přímořského města v oblasti Abruzzo ve střední Itálii na venkov ke své svérázné biologické rodině. Do té doby vyrůstala u náhradní matky Adalgisy a otce. Vlastní děti neměli, a tak dívku přijali za vlastní, ta o tom ale neměla ani ponětí. Se svými náhradními rodiči, které považovala za vlastní, měla krásný vztah a prožívala bezstarostné dětství. Navštěvovala školu, chodila do baletu, odpoledne trávila s kamarádkou na pláži. Návrat do biologické rodiny pro ni byl velkou ránou.

L’arminuta - Navrátilka se náhle ocitla u rodiny, kterou neznala, a musela se vypořádat s tím, že je její vlastní. Matka už nebyla ta upravená a spořádaná žena s dobrými mravy, ale prostá žena z venkova, a otec už nebyl ten vážený karabiník, ale obyčejný dělník. Navíc sdílela pokoj s dalšími čtyřmi sourozenci.

Postupem času se jí daří v rodině adaptovat, a to i přes bídné životní podmínky. Hlubší vztah si vytvoří jen s mladší sestrou Adrianou. Blízko má i k mladšímu bratrovi, o kterém se později dozví, že je postižený - pravděpodobně vinou zanedbané rodinné péče. Dva starší bratři jsou svým chováním velmi hrubí. Rodiče jsou k Navrátilce i svým ostatním dětem chladní. Otec téměř nemluví, matka rozdává pouze rozkazy. Právě na vztah dcery a matky je v knize kladen důraz, oba otcové jsou na okraji příběhu.[2]

Navrátilka nepřestávala pátrat po tom, proč se do biologické rodiny vrátila. Zjistila, že jsou její náhradní rodiče její vzdálení příbuzní z matčiny strany. Když viděli, v jakých podmínkách rodina žije, rozhodli se zlepšit životní úroveň alespoň jednomu dítěti. I po tom, co se dívka do biologické rodiny vrátila, její náhradní matka ji každý měsíc finančně podporovala. Navrátilka je přesvědčena, že její náhradní matka vážně onemocněla, protože poslední týdny, co s ní žila, matka jen ležela a nejedla.

V druhé polovině knihy se dozvídáme, že náhradní matka nebyla nemocná, ale byla těhotná, a to s někým jiným než se svým manželem. Proto se rozešli a dívku vrátili biologickým rodičům.

Přestože si v rodině našla své místo, zůstat tam nechtěla. Po roce stráveném v malém bytě v pokoji se čtyřmi dalšími sourozenci v cikánské oblasti dostala možnost vrátit se do města. Ne ke své náhradní matce ani otci, ale k cizí ženě, která žila sama se svojí dcerou a byla ochotná se o Navrátilku postarat. Dívka tedy znovu změnila své místo a přestěhovala se zpět do města. Byla překvapena, že se jí od biologické rodiny neodchází úplně lehce, jistým způsobem jí přirostla k srdci. Nejvíce utrpěl její vztah se sestrou, vnímala to jako zradu a nechtěla se smířit s tím, že ji sestra opouští. O dalším vývoji jejich vzájemného vztahu se čtenáři mohou dozvědět ve volném pokračování knihy Návrat do Borga Sud.

ReferenceEditovat

  1. DATABAZEKNIH.CZ. Donatella di Pietrantonio. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. 
  2. Pietrantonio, Donatella Di: Navrátilka. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online.