Moritz Fuhrmann

moravský podnikatel v oboru textilnictví, stavebník a první majitel brněnské vily dnes známé jako Löw-Beer

Moriz Fuhrmann (12. dubna 1852, Ostrovačice29. října 1910, Vídeň[1]) byl moravský podnikatel v oboru textilnictví, stavebník a první majitel brněnské vily dnes známé jako Löw-Beer.

Moriz Fuhrmann
Narození12. dubna 1852
Ostrovačice
Úmrtí29. října 1910 (ve věku 58 let)
Vídeň
Místo pohřbenížidovský hřbitov v Brně
Povolánípodnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kariéra editovat

Nejprve pracoval v různých brněnských textilních podnicích (L. Auspitz Enkel, Moses Löw-Beer). Roku 1885 založil s Hermannem Pollackem firmu Fuhrmann et Pollack.[2] V roce 1893 zakoupil pozemek a budovy na Cejlu 72, kde o dva roky později zřídil svůj vlastní podnik s továrnou na vlněné zboží, plyš a imitace luxusnějšího zboží – kožešin (krimr) a orientálních koberců. Zvláště koberce, prodávané pod obchodním názvem Muskabat, se staly úspěšným vývozním zbožím. Když firma na přelomu století založila pobočný závod v Hlinsku v Čechách, vyráběl zejména tyto koberce.[2]

Moriz Fuhrmann se veřejně angažoval, především jako člen různých profesních organizací. Dosáhl také některých vyznamenání udílených habsburskou monarchií (např. rytíř řádu Františka Josefa).[1]

Rodina editovat

Moriz Fuhrmann se oženil roku 1884 s Karoline, rozenou Pick. Narodili se jim dva synové, Hans a Heinrich. Oba navázali na otcovu podnikatelskou činnost.[2]

Vila editovat

Jelikož to byla běžná dobová praxe, bydlel Moriz Fuhrmann zprvu přímo v areálu své továrny na Cejlu. Přibližně po deseti letech si však nechal postavit rodinnou vilu v příjemnějším prostředí, v ulici s výmluvným názvem Sadová (dnes Drobného 22). Návrh výstavné secesní budovy s mnoha rostlinnými ozdobnými motivy zpracoval vídeňský architekt Alexandr Neumann a postavena byla v letech 19031904. Moriz Fuhrmann a jeho rodina ji nicméně obývali jen několik let. 29. října 1910 Moriz Fuhrmann zemřel a dědicové vilu v srpnu 1913 prodali Alfredu Löw-Beerovi.[2]

Reference editovat

  1. a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  2. a b c d ČERNÁ, Iveta. Stopy textilních magnátů v Brně: Löw-Beer, Stiassni, Tugendhat. Brno: Muzeum Brněnska, 2017. 131 s. ISBN 978-80-906690-2-4. S. 14, 64, 95.