Mong Mao

Geografie
Hlavní město	město nedaleko Žuej-li
	Obyvatelstvo
Jazyky	dai
Náboženství	lidové náboženství, théravádový buddhismus
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	říše Ming (od roku 1449)
	Státní útvary a území
	Taunnguská dynastie

Mong Mao neboli Stát Mao byl tajský (šanský) stát existující ve 13.–16. století, který kontroloval několik menších tajských států a náčelnictví podél dnešní hranice Myanmaru a čínské provincie Jün-nan.

Jeho centrum se rozkládalo v jün-nanské autonomní prefektuře Te-chung, hlavní město se nacházelo nedaleko Žuej-li, roku 1438 se pod tlakem říše Ming posunulo na severozápad do Mong Jang.^[1] Číňané Mong Mao nazývali Lu-čchuan, případně v 15. století Lu-čchuan-pching-mien (麓川平緬, Pching-mien a Lu-čchuan byly ve 14. století samostatné útvary).

Historie

Mong Mao vzniklo v mocenském vakuu, které v Jün-nanu nastalo po zániku království Ta-li, dobytého roku 1254 vojsky Mongolské říše. Po rozdělení Mongolské říše připadl Jün-nan říši Jüan, jüanští císaři vládli této oblasti nepřímo, když se omezili na potvrzování místních náčelníků a vládců místních států a státečků. Mong Mao bylo jedním z těchto státečků, postupem doby jeho panovníci získali převahu nad svými sousedy a vytvořili volnou konfederaci řady menších tajských (či šanských) útvarů. Po dobytí Jün-nanu říší Ming roku 1382 vesměs místní státy, včetně Mong Maa, uznávaly mingskou svrchovanost a odváděly říši Ming tribut.

Od roku 1413 vládl v Mong Mau S’ Jen-fa (Thonganbwa),^[2] který si koncem 20. let začal ozbrojenou silou podrobovat oblasti odtržené od jeho státu říší Ming v prvních letech 15. století. Na žádost jünnanských úřadů o vojenský zásah proti Mong Mau roku 1428 odpověděla mingská vláda, že problémy se mají řešit diplomatickou cestou.^[3] Boje neutichaly ani ve 30. letech. Od roku 1436 Lu-čchuan ohrožoval mingské pozice v oblasti^[2] a roku 1438 útočil už i přímo na mingská území. Současně vysílal do Pekingu poselstva s tributem a vyjádřením pokory, ale to už mingské úřady chápaly jen jako zástěrku jeho nepřátelských úmyslů.^[4]

Koncem 30. let se říše Ming rozhodla proti Mong Mau zasáhnout silou a v sérii těžkých bojů – Lučchuan-pchingmienských válek, probíhajících v letech 1439–1440, 1441–1442, 1443–1444 a 1448–1449 – Mong Mao porazila a rozdělila. Místní vládci poté uznávali mingskou svrchovanost a posílali do Pekingu tribut až do 16. století.^[2]

Panovníci

panovníci Mong Maa ve 14. – 16. století^[5]
Jméno			Vláda od/do	Ukončení vlády	Poznámka
čínské	tajské	barmské	Vláda od/do	Ukončení vlády	Poznámka
S’ Kche-fa	Sa Khaan Pha, Soe Khan Fa, Chau-ki-pha, Tai-Pong, Hso- Kip-Hpa		1340–1371	zemřel
Čao Ping-fa			1371–1378	zemřel	syn předešlého
Tchaj Pien			1378/79	zavražděn	syn předešlého
Čao Siao-fa			1379/80	zavražděn	bratr Čao Ping-faa
S’ Wa-fa	Hso-Wak-Pha			zavražděn	bratr předešlého
S’ Lun-fa	Hso Long Pha, Tai-lung		1382–1399		vnuk S’ Kche-faa
S’ Sing-fa	Chau-Tit-Pha, Tau-Lwei		1404–1413		syn předešlého
S’ Žen-fa	Chau-Ngan-Pha, Hso Wen Hpa, Sa Ngam Pha	Thonganbwa	1413–1445/6	popraven	bratr předešlého
S’ Ťi-fa	Chau-Si-pha, Sa Ki Pha	Thokyeinbwa	1445/6-1449	popraven	syn předešlého
S’ Pu-fa		Thopokbwa	1449-?
S’ Chung-fa		Thohanbwa	1465?–1479?
S’ Lun-fa		Sawlon	?-1532	zavražděn

Odkazy

Reference

↑ FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. Září 2006, roč. 4, čís. 2, s. 27–81, na s. 32. [dále jen Fernquest]. Dostupné online. ISSN 1479-8484. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ ^a ^b ^c TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 315–316. (anglicky)
↑ Fernquest, s. 56.
↑ Fernquest, s. 57.
↑ Fernquest, s. 36.

Literatura

FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. Září 2006, roč. 4, čís. 2, s. 27–81, na s. 56. Dostupné online. ISSN 1479-8484. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}
LIEW, Foon Ming. The Luchuan-Pingmian Campaigns (1436-1449): In the Light of Official Chinese Historiography. Oriens Extremus. 1996, roč. 39, čís. 2, s. 162–203. (anglicky)
WADE, Geoff. The Bai Yi Zhuan: A Chinese Account of Tai Society in the 14th Century. Předneseno na 14th Conference of the International Association of Historians of Asia (IAHA). Bangkok, May 1996.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mong Mao na Wikimedia Commons
WADE, Geoff. Southeast Asia in the Ming Shi-lu: an open access resource [online]. Singapore: Asia Research Institute and the Singapore E-Press, National University of Singapore, 2005 [cit. 2013-08-25]. Kapitola Some Southeast Asian Polities Mentioned in the MSL. 58. Lu-chuan/Ping-mian ( 麓川平緬 ). Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-12. (anglicky)

[fernquest_32-1] FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. Září 2006, roč. 4, čís. 2, s. 27–81, na s. 32. [dále jen Fernquest]. Dostupné online. ISSN 1479-8484. (anglicky) ^{[nedostupný zdroj]}

[twitchett_315_316-2] TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 315–316. (anglicky)

[fernquest_56-3] Fernquest, s. 56.

[fernquest_57-4] Fernquest, s. 57.

[5] Fernquest, s. 36.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]