Wikipedie

Mistr Doupovské madony

anonymní pozdně gotický řezbář

Mistr Doupovské madony[1] je anonymní pozdně gotický řezbář, nazvaný podle svého nejvýznamnějšího díla – Assumpty z Doupova. Jeho dílna byla činná přibližně mezi lety 1460–1490 a sídlila pravděpodobně v Chebu.[2]

Dílo editovat

Předpokládá se, že řezbář navazoval na starší sochařskou tvorbu ve Štýrsku (Madona z Tamswegu, 1461-1466) a Norimberku (Assumpta z mariánského oltáře v Trautskirchen).[3] Zmíněné předlohy mají oproti Doupovské madoně plně plasticky modelovaný objem. Tendenci k stlačení bloku a reliéfnímu zpracování je u Mistra Doupovské Madony možné přičíst inspiraci staršími díly z okruhu Jakoba Kaschauera (Mistra Freisingských figur). Vídeňsko-dolnobavorská orientace řezbáře se nejsilněji projevuje u nejstarší sochy celého souboru doupovského mistra – Assumpty z plzeňského muzea. Nahuštění měkkých záhybů drapérie pod tělem Ježíška spolu se zalamováním drapérie vychází z mísovitých a trubicovitých záhybů krásného slohu a blíží se uspořádání drapérie u tyrolské Madony z Maria Bühel bei Oberndorf (40. léta 15. stol.). Ve srovnání s ní je plzeňská socha štíhlejší, méně rozvinutá do prostoru. Záhyby drapérie jsou zplihlé a více přiléhají k tělesnému objemu.

Dolnobavorský styl dlouhých linií, který reprezentuje Madona z Berlínských muzeí (60. léta 15. stol.), má některé společné znaky s Madonou z klášterního kostela v Teplé, která pochází zhruba ze stejné doby. Charakteristické je uspořádání svrchního šatu s dlouhými vertikálními trubicemi, které jsou pouze v pase a pod tělem dítěte složeny v zalamované drapy.

Nejkvalitnější sochou připsanou Mistru Doupovské madony je Assumpta z Doupova, pocházející ze 70. let 15. století. Byla vystavena např. v Československém pavilonu na Světové výstavě 1967 v Montrealu.

Assumpta z Kynšperka je z celého souboru nejmladší a stylově souvisí se švábským sochařstvím (Madona z Neufra, Madona z Heggbachu[4]), jehož impulzy do Čech zprostředkovalo starší norimberské sochařství.[5] Jde zejména o okruh Mistra Cvikovského oltáře, spolupracujícího s dílnou Hanse Pleydenwurffa a Michaela Wolgemuta, tedy období předcházející návratu Veita Stosse z Krakova. Assumpta z Kynšperka je typem tváře i schématem zalamovaných záhybů drapérie blízká Doupovské madoně, ale liší se rouškou, která nahrazuje korunku. Celkově odpovídá retrográdním tendencím ke krásnému slohu, přítomným na území Čech před a kolem roku 1500.[6]

Obě sochy z chebské galerie mají podobnou typiku tváří a záhybový systém drapérie jako madony z plzeňského muzea, Doupova, Teplé a Kynšperka, ale nižší kvalitu zpracování.

Z domácí tradice krásného slohu sochař převzal např. diagonální polohou dítěte, typiku tváří i výchozí pojetí drapérie. Originálním přínosem Mistra Doupovské madony je plošné zpracování vmačkávaných a zalamovaných záhybů drapérie, které obměňuje základní schéma, společné všem sochám připisovaným jeho dílně.[3]

Díla Mistra Doupovské madony a jeho dílny editovat

  • Assumpta z plzeňského muzea (60. léta 15. stol.), Západočeské muzeum v Plzni
  • Madona z klášterního kostela v Teplé (60. léta 15. stol.), Národní galerie v Praze
  • Assumpta z Doupova (1470-1480)
  • Assumpta z Kynšperka nad Ohří (kolem 1490), Muzeum Sokolov[7]
  • Panna Marie v naději, Galerie výtvarného umění v Chebu
  • Panna Marie z Navštívení, Galerie výtvarného umění v Chebu
  • Assumpta z Veliké Vsi[8]

Příbuzná díla editovat

  • Madona z Tamswegu[9]
  • Assumpta z mariánského oltáře v Trautskirchen (první pol. 70. let)[10]
  • Madona z Maria Bühel bei Oberndorf u Salcburku (40. léta 15. stol.)
  • Madona z kostela v Heggbachu (1470)
  •  
    Jakob Kaschauer, sochy hlavního oltáře ve Freisingu (1443)
  •  
    Madona s dítětem, kostel v Heggbachu

Reference editovat

  1. ↑ Opitz J, 1930, s. 36
  2. ↑ Ottová M, 2004, s. 203
  3. ↑ a b Ottová M, 2004, s. 210-211
  4. ↑ Deutsche digitale bibliotek: Heggbach: Kirche (Madonna von ca. 1470)
  5. ↑ Homolka J, 1984, s. 547
  6. ↑ Ottová M, 2004, s. 210
  7. ↑ Kynšperk nad Ohří, Vystavená replika Kynšperské Madony
  8. ↑ Michaela Ottová, Assumpta z Veliké Vsi. Mistr Doupovské Madony, Ústecký sborník historický (2001) p. 271-297]
  9. ↑ Tamsweg, St. Leonhardikirche, Gotischer Madonna
  10. ↑ Nürnberg: Marianaltar aus Trautskirchen, Germanisches Nationalmuseum. fundus.uni-hamburg.de [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-07. 

Literatura editovat

  • Michaela Ottová, Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta užitého umění a designu, Ústí nad Labem 2004
  • Jaromír Homolka, Pozdně gotické sochařství in: Taťána Petrasová, Helena Lorenzová (eds.), Dějiny českého výtvarného umění I/2, Academia Praha 1984
  • Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975
  • Josef Opitz, Gotické malířství a plastika severozápadních Čech, 1930

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mistr_Doupovské_madony&oldid=23287660“