Mineralogické muzeum (Univerzita La Sapienza, Řím)
Římské mineralogické muzeum (oficiálně italsky Il Museo di Mineralogia della Sapienza) je součástí studijních oborů věd o Zemi Univerzity La Sapienza v centru italského hlavního města. Nachází se v univerzitním areálu ve čtvrti Castro Pretorio spolu s některými dalšími univerzitou zřízenými expozicemi - například botanickým, paleontologickým a geologickým muzeem a muzei fyziky a chemie.[1]
| Mineralogické muzeum Univerzity La Sapienza v Ŕímě | |
|---|---|
.jpg) Historická expozice mineralogie a hornictví v suterénu muzea | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Itálie |
| Město | Řím |
| Adresa | Città universitaria, Piazzale Aldo Moro 5 |
| Zakladatel | papež Pius VII |
| Založeno | 13. listopadu 1804 |
| Zeměpisné souřadnice | 41°54′6,32″ s. š., 12°30′43,55″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Il Museo di Mineralogia della Sapienza založil papež Pius VII. 13. listopadu 1804. Muzeum bylo slavnostně otevřeno po dvou letech, 27. října 1806. Prvním ředitelem muzea a zároveň univerzitním profesorem jmenoval papež Pius VII. Carla Giuseppe Gismondiho (1762 - 1824).[2]
Původní muzejní expozice byly umístěny v tehdejším sídle Univerzity La Sapienza na Corso Rinascimento poblíž náměstí Piazza Navona v centru Říma, v paláci, ve kterém se nyní nachází italský státní archív.
Hlavní zásluhu na novém uspořádání a významném doplnění sbírek a přeměně římského mineralogického muzea v moderní instituci na evropské úrovni měl italský mineralog německého původu Giovanni (Johannes Karl Theodor) Strüver (1842 Braunschweig - 1915 Řím).[3] V průběhu čtyř desítek let působení v římském mineralogickém muzeu Strüver doplnil zdejší sbírky o cca 10 000 nových vzorků minerálů, mezi jinými především z provincie Lazio, Piemontských Alp a z ostrova Elba. Podílel se též na vytvoření sbírky meteoritů.
V letech 1933 - 1935 byl ve čtvrti Castro Pretorio v centru Říma vybudován nový univerzitní areál podle návrhu architekta Marcella Piacentiniho. Do tohoto areálu bylo pod vedením senátora Federica Milloseviche v roce 1935 přemístěno také mineralogické muzeum.
Expozice editovat
.jpg)
V budově na Piazzale Aldo Moro č. 5 jsou mineralogickému muzeu vyhrazena dvě poschodí a celkové ploše 1500 čtverečních metrů, z čehož je 1200 m² výstavních ploch. Zbytek pak připadá na zázemí, posluchárny, laboratoře a depozitář. Dle stavu z roku 2015 čítal inventář na 34 000 vzorků minerálů z celého světa, dále ukázky meteoritů a drahých kamenů. Mezi italskými minerály jsou pozoruhodné ukázky krystalů z Alp, reprezentativní vzorky z bohatých mineralogických lokalit na ostrově Elba či impozantní vzorky síry a dalších minerálů ze Sicílie. Základem expozice drahých kamenů se stala sbírka 388 drahokamů, kabošonů a prstenů s acháty, kterou v roce 1824 věnoval pro zdejší Dactyliothecu nástupce Pia VII papež Lev XII. Předpokládá se, že tyto kameny, zejména acháty, pocházejí z oblasti německého Idar-Obersteinu a z jeho proslulých brusičských dílen.[4] Do fondů muzea přispěl též italský král Umberto I., který mu věnoval svou sbírku australských hornin a minerálů. V roce 2009 obdrželo muzeum další dar - sbírku obřích krystalů. Součástí muzejních expozic je stálá výstava s názvem "Minerali e Vita" ("Minerály a život").
Dostupnost editovat
Muzeum se nachází uprostřed univerzitního areálu zhruba 1 km směrem na východ od římského hlavního nádraží Roma Termini. Sbírky jsou přístupny veřejnosti od pondělí do čtvrtka v době od 9.30 do 13 hodin, v pátek pouze na telefonické objednání. Skupinám je povolen vstup o maximálním počtu 25 osob.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Seznam muzeí Univerzity La Sapienza
- ↑ Oficiální stránky mineralogického muzea Univerzity La Sapienza Archivováno 28. 7. 2016 na Wayback Machine. (italsky)
- ↑ Stručný životopis Johanna Strüvera (italsky)
- ↑ MUSEO di MINERALOGIA UNIVERSITA di ROMA "La Sapienza". The Dactyliotheca [online]. [cit. 2016-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ Návštěvní doba muzea. musmin.geo.uniroma1.it [online]. [cit. 2016-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-27.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mineralogické muzeum na Wikimedia Commons
