Michelská synagoga
Michelská synagoga je bývalá židovská modlitebna, jež se nachází v pražské Michli u břehu potoka Botiče, v ulici U Michelského mlýna č. p. 124. Je to zřejmě jeden z nejzajímavějších a nejkrásnějších historických objektů, jež se v Michli nacházejí,[1] a současně jedna z mála předměstských synagog, které nebyly za okupace zničeny.[2] V současnosti synagogu užívá jako svou modlitebnu sbor Alberta Schweitzera Církve československé husitské.[3] Objekt je chráněn jako kulturní památka.[4]
| Michelská synagoga | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Místo | Michle,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′20,88″ s. š., 14°27′0″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Kraj | Praha |
| Okres | Praha 4 |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | asi 18. století–? |
| Odkazy | |
| Ulice | U michelského mlýna |
| Kód památky | 40264/1-1340 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Původní dům, na jehož místě stavba stojí, bylo snad hospodářské stavení, pravděpodobně viniční domek, které zde stávalo zřejmě již v gotickém období (svědčí o tom nálezy starého zdiva, k nimž došlo při rekonstrukci ve 20. století).[1]
Přesné datum vzniku synagogy není známo, snad to bylo kolem roku 1730, možná však později.[3] S jistotou lze její existenci doložit až v 19. století. Při přestavbě v jeho druhé polovině došlo k romantizující novogotické úpravě východního průčelí a rozšíření objektu.[1] Ve starší, jižní části, se nacházela modlitebna s galerií pro ženy, v novější, severní části, byl byt kantora a správce synagogy. Objekt sloužil potřebám nejen michelské, ale i nuselské, vršovické a podolské židovské komunity.[1]
Poté, co se Michle stala v roce 1922 součástí Prahy, přestala kapacita zdejší synagogy stačit. Židovská obec tedy začala s přípravou její přestavby. Než se však podařilo shromáždit potřebné finanční prostředky, vypukla válka, během níž zdejší židovská komunita zanikla.
Po druhé světové válce editovat
Po válce připadl objekt Židovskému muzeu, jež v ní počátkem 50. let zřídilo depozitář, kde bylo uchováváno na 1200 svitků Tóry, které do Prahy svezli nacisté ze zničených a násilně uzavřených synagog všech židovských obcí na území protektorátu.[5] V roce 1964 byla většina těchto svitků převezena do Westminsterské synagogy v Londýně. Tóry se odtud zapůjčují jako památky na vyhlazené židovské obce v Čechách a na Moravě židovským obcím a synagogám po celém světě.[5]
Synagoga poté začala chátrat. V roce 1975 ji v dosti zuboženém stavu získal sbor Alberta Schweitzera Církve československé husitské, který objekt obnovil a využívá jej jako svoji modlitebnu.[3] Jeho židovskou minulost tak dnes připomíná již jen několik starých náhrobků na malé zahrádce před jižním průčelím. Údajně pocházejí ze židovského hřbitova v Uhříněvsi.[5]
Reference editovat
- ↑ a b c d www.neznamapraha.cz
- ↑ www.atlasceska.cz
- ↑ a b c Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-23]. Identifikátor záznamu 152322 : Synagoga. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c www.rozhlas.cz
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michelská synagoga na Wikimedia Commons - Článek na www.neznamapraha.cz
- Článek na blogu praga-magica Archivováno 20. 3. 2012 na Wayback Machine.
- Osudy synagogy v Praze-Michli
