Otevřít hlavní menu

Michal Arturovič Zimmermann (někdy uváděn jako Cimmerman; 21. listopadu 1887 Kutaisi28. května 1935 Brno) byl ruský právník, významný odborník na mezinárodní právo, a příslušník porevoluční emigrace.

prof. JUDr. Michal Arturovič Zimmermann
Narození 21. listopadu 1887
Ruské impérium Kutaisi, Ruské impérium
Úmrtí 28. května 1935 (ve věku 47 let)
Československo Brno, Československo
Národnost ruská
Alma mater Petrohradská státní univerzita
Povolání profesor mezinárodního práva
Manžel(ka) Marie Zimmermannová (roz. Procházková)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a díloEditovat

Narodil se do rodiny s nizozemskými kořeny. Absolvoval carskoselské gymnázium a právnickou fakultu Petrohradské státní univerzity. Ještě za studií vydal svou první práci z oboru mezinárodního práva Bosfor i Dardanelly, která byla příznivě přijata. Poté studoval v Paříži a připravoval se na habilitaci v Petrohradě. K té však kvůli první světové válce, v níž byl raněn a zajat, stejně jako následující občanské válce, která ho nakonec z Ruska vyhnala, už nikdy nedošlo.[1]

Po různých válečných peripetiích se roku 1923 dostal do Československa, kde se usadil a mohl opět plně věnovat vědecké práci. Ještě téhož roku byl jmenován docentem mezinárodního práva na samostatné ruské právnické fakultě v Praze, zároveň přednášel na Svobodné škole politických nauk a pracoval v archivu Ministerstva zahraničních věcí. Hojně publikoval, zejména v revue Zahraniční politika vydal velké množství článků, samostatně pak např. práce Očerki novogo meždunarodnogo prava (1924), Istorija meždunarodnago prava s drevnejšich vremen do 1918 goda (1924) nebo Sojedinennyje štaty severnoj Ameriki v istorii čelovečestva 1776–1926 (1926). Roku 1926 byl na ruské právnické fakultě jmenován řádným profesorem a od listopadu 1929 se stal profesorem také na brněnské právnické fakultě. Protože však řádným profesorem mohl být jmenován jen československý občan a Zimmermannova žádost o udělení občanství nebyla až do jeho smrti kladně vyřízena, stal se smluvním profesorem na dobu pěti let. Jeho význam a přínos brněnské právní vědě byl nicméně tak významný, že tato doba byla prodloužena.[1][2] V Brně, kam se přestěhoval, se také oženil s Marií, roz. Procházkovou.[3]

Brněnské studenty učil jak mezinárodnímu právu veřejnému, tak mezinárodnímu právu soukromému. Pro potřeby studia vydal ceněné učebnice Historický vývoj mezinárodního práva v 19. a 20. století (1929), Mezinárodní právo soukromé (1933) a první díl Mezinárodního práva (1935). Publikoval také články ve vědecké ročence fakulty a mimoto vydal monografii Společnost národů. Idea míru a právní organisace lidstva v minulosti, přítomnosti a budoucnosti (1931), k níž napsal předmluvu Edvard Beneš, jemuž profesor Zimmermann dělal poradce.[2] Ještě před svou předčasnou smrtí byl pozván přednášet na Akademii mezinárodního práva v nizozemském Haagu.[1][4]

ReferenceEditovat

  1. a b c Michal Arturovič Zimmermann (1887 – 1935) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2015-04-20]. Dostupné online. 
  2. a b VOJÁČEK, Ladislav. Michail Arturovič Zimmermann. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 551–553.
  3. Michal Arturovič ZimmermannEncyklopedii dějin města Brna
  4. CHUTNÁ, Monika; NOVOTNÁ, Monika. Život a dílo prof. JUDr. Michala Arturoviče Zimmermanna. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0812-1. 

Externí odkazyEditovat