Mezinárodní pěší prapor Masaryk
Mezinárodní pěší prapor Masaryk (španělsky Batallón Internacional de Infantería Masaryk, zkráceně též Batallón Masaryk) byla vojenská pěší jednotka tzv. Interbrigád složená z dobrovolníků bojujících v řadách Španělské republikánské armády ve Španělské občanské válce, tvořená většinově československými občany. Pojmenována byla pojmenována byla po prvním prezidentovi ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi.
Historie
editovatVznik
editovatKe vzniku praporu došlo v prosinci 1937 v Albacete, centrální základna a výcvikový tábor mezinárodních brigád. Prapor se stal součástí 129. mezinárodní brigády,[1] jakožto druhý převážně československý pěší prapor, po praporu Dimitrov, za účelem včlenění nových dobrovolníků, kteří do Španělska z Československa přicestovali.[2] Prvním velitelem praporu Masaryk byl Fritz Johne.
Nasazení
editovatJednotka pak v březnu 1938 zasáhla do bojů na aragonské frontě, posléze se pak její jedna část přesunula na severní bojovou frontu, druhá pak k bojům u Valencie. Severní skupina byla posléze včleněna do tzv. Batallon Divisionario, který se účastnil následných bojů na řece Ebro.[3] Právě včleněním příšlušníků praporu do jiných jednotek pak jednotka v září 1938 zanikla.
Po válce
editovatPo skončení války ve Španělsku uprchla řada interbrigadistů do blízké Francie, kde byli následně francouzskou vládou, jakožto příslušníci cizích států bojující v jiné, než domovské zemi, vězněni v internačních táborech. Perzekuci čelili jejich příslušníci také po návratu do Protektorátu Čechy a Morava, vytvořeného okupací Československa Nacistickým Německem (spojencem frankistického Španělska).
Zástava baterie je uložena v depozitáři českého Vojenského historického ústavu Praha.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Masaryk-Bataillon na německé Wikipedii.
- ↑ Mezinárodní pěší prapor. Valka.cz [online]. 2021-10-25 [cit. 2024-07-28]. Dostupné online.
- ↑ BIHELLER, Bedřich; LAŠTOVIČKA, Bohuslav. Bojovali jsme ve Španělsku. [s.l.]: Státní nakl. politické literatury 216 s. Dostupné online. Google-Books-ID: XhIqAlGxDYYC.
- ↑ ČESKOSLOVENSKA, Ústav dějin Komunistické strany; REIMAN, Pavel. Dějiny Komunistické strany Československa. [s.l.]: Státní nakl. politické literatury 728 s. Dostupné online. Google-Books-ID: Qi8n0cr0AFIC.
Literatura
editovat- Dobrovolníci svobody: o boji československých dobrovolníků proti fašismu ve Španělsku v letech 1936-1939 : [sborník studií, článků a] dokumentů. Praha: Naše vojsko, 1956, s. 42-45. Dostupné online