Wikipedie

Metro v Kapitolu Spojených států amerických

systém podzemních drah v Kapitolu USA

Metro v areálu Kapitolu Spojených států (anglicky Capitol Subway System) je samostatná síť tří krátkých podzemních drah přepravujících převážně členy kongresu mezi několika jednotlivými budovami komplexu Kapitolu v hlavním městě Spojených států. Dvě dráhy užívají vozidla s řidičem a jedna automatický people mover. Mimo zasedání je síť přístupná veřejnosti, respektive návštěvníkům Kapitolu. Podél tratí je pěší koridor, který někteří zákonodárci preferují. Jízda do Kapitolu trvá 60–90 vteřin.[1][2]

Vozidlo s otevřenou kabinou na lince Russel Senate Building – Kapitol v roce 2003

Historie editovat

 
Nejstarší dopravní prostředek podzemní dráhy užívaný mezi lety 1909–1912

První linka vznikla v roce 1909 a spojovala Russell Senate Office Building s Kapitolem. Původně byly kanceláře senátorů přímo v budově Kapitolu, po dokončení Russellovy samostatné kancelářské budovy v roce 1908 nastala potřeba rychlé přepravy členů senátu na hlasování do zasedací síně.[2] Těch bývá ve 21. století během jednoho roku v řádu stovek.[3] Obsluhována byla nejdříve elektrickými automobily značky Studebaker, které byly v roce 1912 nahrazeny jednokolejnicovou tratí.[4] Tato linka prošla řadou modernizací, naposledy v roce 1994.[2][5] V roce 1960 byla postavena další trať do nové Dirksenovy kancelářské budovy. O pět let později byla spolu s otevřením budovy zprovozněna třetí linka do Rayburn House Office Building s kancelářemi členů Sněmovny reprezentantů.[6] Trať z roku 1960 byla v roce 1982 prodloužena do zatím poslední zastávky v nové budově Hart Senate Office Building. Trať Kapitol–Dirksen–Hart od roku 1993 obsluhuje automatický people mover.[1][4]

Užití editovat

Během zasedání vlaky jezdí celý den a to až do pozdních hodin.[1] Někteří členové kongresu tento systém neužívají (podél tratí vede pěší koridor) a to buď z preference (Hillary Clintonová, John Cornyn, Ben Cardin) nebo jako protest proti zbytečnému plýtvání peněz daňových poplatníků (Mike DeWine).[2][6] Během kampaně pro volby prezidenta USA 1996 Republikánský kandidát Steve Forbes kritizoval pozdějšího výherce primárek a tehdejšího vůdce většiny senátu Boba Dolea za zbytečnou rekonstrukci systému za 18 milionů dolarů.[5] Pokud zrovna neprobíhá hlasování, mohou, s výjimkou jednoho vozu vyhrazeného pro členy kongresu na trase Rayburn–Kapitol, tyto dopravní prostředky zdarma využít také návštěvníci Kapitolu v rámci jeho prohlídky.[1][5][6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d ALEXOVICH, Ariel. The not-so-seedy underworld of Capitol Hill. The Hill [online]. 2006-05-31 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d POWERS, Martine. The Senate subway: The new epicenter of American democracy?. The Washington Post [online]. 2017-08-16. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Roll Call Votes 116th Congress - 1st Session (2019) [online]. United States Senate [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Capitol Subway System [online]. Architect of the Capitol [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c BUZBEE, Sally. POLITICAL NOTEBOOK: Did Congress Take Public for a (Subway) Ride?. Associated Press [online]. 1995-12-14 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Step aboard the little-known subway line below Capitol Hill that lawmakers use to get around. www.businessinsider.com [online]. Business Insider, 2019-01-19. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Metro_v_Kapitolu_Spojených_států_amerických&oldid=20797257“