Metro v Barceloně
Metro v Barceloně, neboli Barcelonské metro (katalánsky a španělsky Metro de Barcelona) tvoří základ městské hromadné dopravy v Barceloně. Je to rozsáhlá síť elektrifikovaných železnic, které se nachází v centru Barcelony pod zemí, na předměstích potom nad zemí. Od 20. září 2011 se Barcelonské metro skládá z 12 linek v celkové délce 125 kilometrů. V roce 2002 oznámila společnost ATM, že v budoucnu budou postaveny další dvě linky – L12 a L13.[3] Od roku 2009 jsou linky L11, L9 a L10 (chronologicky) bez strojvedoucího.
| Metro v Barceloně | |
|---|---|
 | |
 | |
| Základní informace | |
| Délka sítě | 125[1][2] km |
| Počet linek | 12 |
| Počet stanic | 166 |
| Datum otevření | 1924 |
| Parametry | |
| Typ metra | klasické metro |
| Rozchod koleje | 1 672 mm (L1) 1 435 mm (L1, L7, L9 a L11) 1 000 mm (L8) |
| Přívod proudu | Napájecí kolejnicí |
| Napětí | 1500 V |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Barcelonské metro bylo založeno v roce 1924 s výstavbou Gran Metra mezi Lesseps a Náměstím Katalánska. Dnes je součástí linky L3. O dva roky později bylo postaveno Metro Transversal (dnes součást linky L1) mezi Plaça de Catalunya a la Bordeta. To zajistilo spojení centra města s Plaça d'Espanya.
Dnes se síť metra skládá z jedenácti linek, které jsou zprostředkované dvěma společnostmi. První společností je Transports Metropolitans de Barcelona, zkráceně TMB. TMB zajišťuje provoz na hlavních podzemních linkách. Druhou společností je Ferrocarrils de la Generalitat de Catalunya, zkráceně FGC, nebo Katalánské vládní dráhy. FGC zajišťuje provoz tří integrovaných, příměstských linek, které vedou až do metropolitní oblasti. Ceny jsou integrovány do městského systému Autoritat del Transport Metropolità, jenž zahrnuje místní a regionální autobusovou a vlakovou dopravu. 98% tratí je pod povrchem země.
Linkové vedení editovat
Síť metra provozovaná společností TBM se skládá z osmi linek. Konkrétně linky L1 až L5 a L9 až L11. Linky jsou na mapách metra odlišovány pomocí různých barev. Společnost FGC spravuje linky L6, L7 a L8. Žádná z linek Barcelonského metra nemá svůj vlastní název. Obecně se rozlišují podle jejich barev nebo podle počtu a jména jejich zastávek. Pozemní lanová dráha de Montjuïc je na mapách uvedena jako součást barcelonského sítě metra. Dráha je přímo připojena k metru ve stanici Paral•lel. Takto vypadá linkové vedení:
| Linka | Stanice | Provozovatel | Současná délka | Schválená délka | Současný počet stanic | Schválený počet stanic | Rok otevření |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
Hospital de Bellvitge–Fondo | TMB | 20.700 km | 29.758 km | 29 | 38 | 1929 |
 |
Paral•lel–Badalona Pompeu Fabra | TMB | 13.700 km | 18.466 km | 18 | 34 | 1959 |
 |
Zona Universitària–Trinitat Nova | TMB | 18.400 km | 20.024 km | 26 | 36 | 1924 |
 |
Trinitat Nova–La Pau | TMB | 16.700 km | 18.916 km | 22 | 26 | 1926 |
 |
Cornellà Centre–Vall d'Hebron | TMB | 18.900 km | 19.168 km | 26 | 27 | 1959 |
 |
Pl. Catalunya–Reina Elisenda | FGC | 5.384 km | 8.198 km | 9 | 12 | 1863 |
 |
Pl. Catalunya–Av. Tibidabo | FGC | 4.634 km | 4.634 km | 7 | 7 | 1954 |
 |
Pl. Espanya–Molí Nou-Ciutat Cooperativa | FGC | 11.266 km | 11.266 km | 11 | 11 | 1983 |
 |
La Sagrera–Can Zam | TMB | 3.9 km | 47.9 km | 8 | 52 | 2009 |
 |
La Sagrera–Gorg | TMB | 6 | 2010 | |||
 |
Trinitat Nova–Can Cuiàs | TMB | 2.109 km | 5 | 2003 | ||
 |
Parc de Montjuïc–Paral•lel | TMB | 0.758 km | 2 | 1928 |
Linky L9 a L10 editovat
V současné době probíhají na linkách L9/L10 stavební práce. Tyto práce budou probíhat od Badalony až po Barcelonské letiště. Linky, které sdílejí prostřední úsek mezi Bon Pastorem a Torrassou (linka L1) budou jedním z nejdelších automatizovaných linek metra v Evropě. Jejich celková délka bude 47,8 kilometrů a budou mít 55 stanic. K červnu 2010 je otevřeno 11 stanic. Projekt byl schválen v roce 2010[4], ale byl zpochybněn kvůli technickým problémům a některé jeho části budou podrobeny další geologické analýze.
Zamýšlené linky editovat
Linky L12 a L13 jsou momentálně plánovány jako přídavky ke stávající síti.
Linka L12 R3 editovat
Projekt pro linku L12 byl nedávno pojmenován R3 a měl by propojit některé městské části v oblasti Baix Llobregat jako například: Esplugues de Llobregat, Sant Joan Despí nebo Sant Just Desvern mnohem efektivněji, než podle původní myšlenky. Tyto oblasti by se přiblížily k Barceloně optimalizací dopravních spojů (autobusy, tramvaje a vlaky). Projekt má rozpočet skoro 870 milionů € a má být dokončen v roce 2015.
L13 editovat
Tato linka by se stala spolu s linkou L11 jednou ze dvou podzemních rychlodrážních tramvajových linek, jenž by byla součástí sítě metra. Stejně jako u linky L11 je záměrem poskytnout přístup v kopcovitém území metropolitní oblasti: Nemocnice v Can Ruti v Badaloně. Původní projekt počítal pouze se třemi stanicemi, což nevylučuje další rozšíření.
Nová linka FGC editovat
Nová městská linka byla na konci roku 2010 navržena společností FGC. V případě dokončení povede z městské čtvrti Poblenou k Barcelonské univerzitě. Tato linka zatím nemá jméno ani číslo.[5][6][7]
Dřívější projekty editovat
Kromě výše zmíněných současných projektů byly od 60. let 20. století předloženy další. Například projekt linky číslo VI (v té době se dodržovala konvence římských číslic). V 80. letech byl představen projekt, kde linka vedla diagonálně od severozápadu k jihovýchodu.[8]
Stanice editovat
Od poloviny roku 2007 má Barcelonské metro v provozu 150 stanic obsluhované devíti linkami metra. Počet stanic vzroste po dokončení linek L9 a L10 na 209. Průměrná vzdálenost mezi jednotlivými stanicemi je 650 metrů.
Drtivá většina stanic trpí nedostatkem budov nebo venkovních vstupů, na rozdíl třeba od Londýnského metra. Vstup do stanice zajišťují schody, eskalátory a někdy i výtahy. Na cedulích Barcelonského metra se v horní části objevuje červený kosočtverec s písmenem M uvnitř. To je znak společnosti TMB. Dolní část cedule zůstává nevyužita. Druhý zprostředkovatel dopravních služeb, společnost FGC, má své firemní logo v podobě jiného kosočtverce uvnitř jednotlivých stanic. Jejich výzdoba v útrobách stanic je velmi decentní s výjimkou několika stanic.
Dostupnost editovat
Přístup pro lidi s tělesným postižením na invalidním vozíku nebo pro rodiče s kočárky se v posledních letech zlepšil, ale stále se nedá mluvit jako o zcela přístupném metru. Existuje projekt pro výstavbu výtahů, které dostanou tyto lidi z úrovně ulice k pokladně a od pokladny k jednotlivým nástupištím. Každopádně mnoho stanic stále zůstává bez bezbariérového přístupu.
Doprava v metropolitní oblasti Barcelony editovat
Metro v Barceloně je součástí celkové dopravní sítě. Jednotlivé jízdní tarify určuje Metropolitní dopravní úřad.
Mezi tyto služby patří dva rozsáhlé systémy, které fungují uvnitř i mimo hranice Barcelony. Jedním ze systémů je provozování příměstské vlakové dráhy společností Renfe. Druhým systémem je taktéž příměstská vlaková dráha, tentokrát provozovaná společností FGC. Tato dráha vždy začíná v místě stanice metra, kterou provozuje FGC (linky L6, L7 a L8, jenž obsluhuje většinu metropolitní oblasti).
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Galerie Metro v Barceloně na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Barceloně na Wikimedia Commons
Anglické editovat
Reference editovat
- ↑ TMB: Basic information [online]. TMB [cit. 2010-02-01]. Dostupné online.—length of TMB lines
- ↑ Barcelona Metro [online]. UrbanRail.net [cit. 2011-07-17]. Dostupné online.—length of FCG lines
- ↑ http://people.reed.edu/~reyn/metrobcn.pdf
- ↑ http://people.reed.edu/~reyn/Linia9.pdf
- ↑ http://www.transport.cat/viewtopic.php?f=2&t=10699&start=0
- ↑ http://www.montcada.eu/the-news/noticias-mirame/863-una-l%C3%ADnia-de-fgc-a-trav%C3%A9s-del-t%C3%BAnel-d%5C%27horta-i-el-tramvia,-entre-els-projectes-inclosos-al-pla-d%5C%27infraestructures.html
- ↑ http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=455671&page=405
- ↑ http://www.elperiodico.com/default.asp?idpublicacio_PK=46&idioma=CAS&idnoticia_PK=564816&idseccio_PK=1022
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barcelona Metro na anglické Wikipedii.