Po sjednocení Egypta přijal oficiální titulaturu faraóna se všemi atributy, bílou korunou Horního Egypta (Hedžet), červenou korunou Dolního Egypta (Dešret) a posvátnou pokrývkou (Chepreš)
Sloup s reliéfem z haly dolního sloupu zádušního chrámu Mentuhotepa II v Deir el-BahariMentuhotep II. faraonMetuhotep přijímá obětinyMapa Thébské nekropoleMapa chrámu v Der el-BaharíZádušní chrám Mentuhotepa II.Rekonstrukce-model-chrámu, Neville[7]
Vleklé soupeření mezi vládci v Thébách a Hierakonpolisu, ale také v Memfis s prvky občanské války v 1 přechodné době[8][9] o vládu nad Egyptem, byly charakteristické pro vlády 7.–11. dynastií. Vládci Théb, zřejmě již za vlády Antefa III. otce Mentuhotepepa II., a úmrtí vládce v 10. dynastii Merikara v Hierakonpolis[10] a trvalému oslabení vlivu Memifis, vedly k celkovému rozpadu vládních struktur.[11] Vládci v Thébách, Antef II. který vládl téměř půl století a jeho následník Antef III., upevnili svoji moc ve Středním a Dolním Egyptě a Mentuhotep II. ve 14. roce své vlády vojenskými výboji na severu dosáhl sjednocení Egypta pod jednou centrální vládou Théb, včetně obnovení nadvlády v Nubii.[12] Záznam o tomto období byl nalezen v hrobce hodnostáře Ankhtifi[p 2] v Thébské nekropoli.[11]
Mentuhotep II. během své vlády podnikal nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu,[p 3] na ostrově Elefantina sděluje, že obsadil tuto pevnost a odkud mohly být jednotky posílány na jih a strážit nilskou cestu. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud nechal dovážet cedrové dřevo na stavbu lodí. Zejména po době sjednocení, přibližně po 14. roce vlády Mentuhotep II., zadal stavbu několika sakrálních staveb. Byly to chrámy a kaple v Dendeře, Abydosu, na ostrově Elefantině, v Asuánu a Thébách.
Významně pozměnil chod státních struktur, které byly rozvolněny nárůstem správních úředníků v dílčích provincií a soupeření nomarchů, ke kterým došlo již za vlády Pepiho II. v 6. dynastii, což byla vlastně jeden z příčin kolapsu Staré říše a anarchie v 1. přechodném období. Mentuhotep II. potvrdil vládce Horního a Dolního Egyptu, radikálně snížil počet nomarchů.[13] Posílil vliv několika centrálních úředníků řízením ekonomických a mocenských struktur. Kancléřem a pokladníkem se stal velmož Meketre,[14] velmože Meru vrchním královským soudcem,[15] vezírem a správcem majetku,[p 4] velmože Henenu (hrobky TT313)[16] a vezíra Khety (hrobka TT 311).[17]
Khety správcem armády a ochrany hranic říše[19][20][16]
“
Správa Egypta se stabilizovala a po několika následnících shodného jména Mentuhotep a prosperity říše se vlády ujali panovníci 12. dynastie s centrem v Dolním Egyptě a lokálně v oáze Fajúm.
Chrám v Dér el-Bahrí připisovaný 11.dynastii, byl podrobněji archeologicky zdokumentován Nevillem a popsán v jeho třech stěžejních publikacích.[22][7][23]Pozdější a podrobný popis, včetně celkové nivelizace a popisu architektury, zpracoval Arnold.[21] Hrobky v blízkosti zádušního chrámu, případně v blízké lokalitě Assif[p 5] jsou pečlivě evidovány a popsány v práci M.Kaczankowicze[24]
Hieroglyfické nápisy identifikované v nekrálovských hrobkách v Thébské nekropoli, včetně jejich anglické transkripce, zpracoval Gardiner.[25] Zádušní chrám Mentuhotepa II. v Deir el-Bahrí byl předmětem zkoumání několika archeologických expedicí, které poskytly cenné, komplexní informace o tomto pohřebním komplexu Théb. Jednou z nejdiskutovanějších stavbou je rekonstrukce objektu v centrální oblasti, „jádro budovy“. Rozbor a diskuzi poskytli Naville a Winlock, kteří předkládali argumenty že původně to byl nějaký druh pyramidy. Zpřesněnou studií, podloženou novým podrobným průzkumem vycházející z prací Metropolitního muzea umění v New Yorku, předložil Arnold s tím, že centrální struktura byla ve skutečnosti čtvercová budova podobná mastabě zdobená konkávní (cavetto) římsou (cavetto). Nejpravděpodobněji to byla chrámová stavba s korunovou pyramidou, vycházející z tradice podobných staveb v 5.dynastii. Zbytky obložení se nezachovaly, byly recyklovány v pozdějších stavbách včetně chrámu Hatšepsut stavitele Senenmuta s časovou odlehlostí téměř 500 let.[26]
Chrám Mentuhotepa II. byl tvořen svatyní s nádvořím. Půdorys svatyně měl rozměry ~40×22 m, její strop byl podepírán 108 sloupy. Z nádvoří k pohřební komoře vedla podzemní chodba, měřící zhruba 150 m, která vede dolů do velké podzemní komory 45 m pod dvorem, nepochybně pohřební komory krále. Tato komora byla obložena červenou žulou. Chrám byl stupňovitý. Jeho dolní část měla rozměry 60×50 m, horní 42×40 m. Obě lemovaly sloupové kolonády tvořené přibližně 254 sloupy. Na středu střechy horní části byla symbolická pyramida, jejíž základna měřila 21×21 m, neměla příliš velkou výšku. Hlavní osa chrámu směřoval k bodu zimního slunovrat.[21] Z nalezených artefaktů je nejcennější torzo sochy Mentuhotepa II.[16] ve výrazném červeném zbarvení. Další části téže sochy byly nalezeny v jiných muzeích a restaurovány do současně prezentovaného celku, vystaveném v Egyptském muzeu v Káhiře. Nevill[7] nalezl v sále zádušního chámu obětní stůl se jménem Mentuhotepa II.[21]
Zádušní chrám byl budován postupně, jeho základy se odhadují již do doby vlády Antefa II., ve druhé fázi se postavila hrobka a kaple, ve třetí fázi to byla kaple královen a rekonstruována hrobka. Později byl dostavěn sloupový sál a v období nástupu vlády Mentuhotepa II. byl včleněn votivní deposit s již nově přijatou titulaturou faraona. V poslední stavební fázi se dostavěla plocha nádvoří a chrámová terasa a zahrada s královskými sochami.[21]
Následníci, Mentuhotep III. a IV. vládli jen krátce ale jejich dynastická éra se úmrtím Mentuhotepa IV. skončila. Vlády se zmocnil vezír vlády Mentuhotepa IV. , Amenemhet I., zakladatel 12. dynastie se sídlem v Dolním Egyptu v úrodné oáze Fajúm.
↑VERNER, Miroslav. Archaeological Remarks on the 4th and 5th Dynasty Chronology [online]. Praha: Archiv Orientální, 2001. S. 363–41. Dostupné online. (anglicky)
↑DODSON, Aidan; Dyan Hilton. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. Bristol: Thames & Hudson, 2010. Dostupné online. ISBN9780500288573. (anglicky)
↑PETRIE, Flinders. History of Egypt [online]. New York: Chrales Scribenus, 1897. Dostupné online. (anglicky)
↑WINLOCK, Henry. The Theban necropolis in the Middle Kingdom. The Americal Journa of Semitic Lenguages and Literatueres. October 1915, roč. XXXII, čís. 1. Dostupné online.
↑ abcNAVILLE, Eduard; H. R. Hall; Somers Clarke. The XIth dynasty Temple at Deir el-Bahari; part II. [online]. London: The Egypt Exploration Found, 1910. Dostupné online. (anglicky)
↑KINNER, Jacques. The First Intermediate Period [online]. Saylor Academy, 2012. Dostupné online. (anglicky)
↑Late Eleven Dynasty [online]. Universidad de Alcalá, Madrid: Dostupné online. (anglicky)
↑QUIBELL, James Edvard; Frederic Green. Hierakonpolis, part II. [online]. London: Bernard Quaritch,, 1902. Dostupné online. (anglicky)
↑ abCLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
↑GRIMAL, Nicolas. A History of Ancient Egypt. Cambridge Mass.: Bkackwell, 1992. (anglicky)
↑WINLOCK, Herbert Eustis. The Thebn Necropolis in the Middle Kingdom [online]. New York: Metropolitan Museum of Art, 1915. S. 2–37. Dostupné online. (anglicky)
↑GRAJETZKI, Wolfram. Late Middle Kingdom. [s.l.]: University Oxford, 2013. (anglicky)
↑ abcTHE EARL CARNARVON, Georg Herbert; Howard Carter. Five years explorations at Thebes [online]. London: Oxford University Press, 1912. Dostupné online. (anglicky)
↑WINLOCK, Herbert Eustis. Excavations at Deir El-Bahari. New York: Macmillan Com., 1942. (anglicky)
↑Tomb of Henenu (TT313) [online]. Universidad de Alcalá, Madrid: Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdeARNOLD, Dieter; Herberr Winlock. The Temple of Mentuhotep at Deir El-Bahari. New York: [s.n.], 1979. (anglicky)
↑NAVILLE, Eduard; H. R. Hall; E. R. Ayrton. The XIth dynasty Temple at Deir el-Bahari; part I. [online]. London: The Egypt Exploratin Found, 1913. S. 9–47; 48–52. Dostupné online. (anglicky)
↑NAVILLE, Eduard; H. R. Hall; C. T. Currelly. The XIth dynasty Temple at Deir el-Bahari; part III [online]. London: The Egypt Exploration Found, 1913. Dostupné online. (anglicky)
↑KAZCANOWICZ, Marta. Old Tombs, new Tenats; Third Intermediate Period and Late Period Reuse of Theban Tombs. Poznań: University Adama Mickiewicza, 1979. S. 278–664. (anglicky)
↑GARDINER, Alan; Arthur Weigall. Topogrophical Catalogue of the private tombs of Thebse. London: [s.n.], 1913. Dostupné online. (anglicky)
↑SHAW, Ian; Stephan Seidlemayer; Gae Callender. The Oxford history of ancient Egypt [online]. Oxford: Oxford University Press, 2000. S. 108–134; 139–144. Dostupné online. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mentuhotep II. na Wikimedia Commons 
