Menno Huizinga
Menno Huizinga (28. října 1907 Nes – 14. září 1947 Amsterdam[1]) byl nizozemský fotograf. Ve 30. letech byl jedním ze známých nizozemských profesionálních fotografů. V průběhu okupace se z firemního fotografa proměnil v nelegálního reportéra, který vždy fotografoval aktuální události. Podílel se na různých druzích fotografie, včetně městských scén, pouliční fotografie, architektury, komerční a reklamní fotografie. Vytvořil sérii snímků Hladové zimy 1944–1945 pro místní Plaatselijk Interkerkelijk Bureau's Gravenhage a Omstreken. Huizinga také fotografoval na mikrofilm pro skupinu odporu, pracoval pro spolek De Ondergedoken Camera (Skrytá kamera[2], Underground kamera) během druhé světové války.[3] Válečné negativy Huizinga byly během jeho života převedeny do Nizozemského institutu pro válečnou dokumentaci (NIOD) v Amsterdamu. Jeho další práci spravuje Nederlands Fotomuseum.
| Menno Huizinga | |
|---|---|
| Narození | 28. října 1907 Nes |
| Úmrtí | 14. září 1947 (ve věku 39 let) Amsterdam |
| Povolání | fotograf a odbojář |
| Rodiče | Menno Huizinga Jr. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
V roce 1926 pracoval v Amsterdamu, o dva roky později v Haagu a v roce 1929 absolvoval studijní cestu do Spojených států amerických, kde pracoval v malém fotografickém studiu The Hughes Company, navštívil také Baltimore (Maryland) a pracoval tam ve velké společnosti Lucas Kanarian v New Yorku.
Huizinga založil vlastní studio pro korporátní fotografii, ale v roce 1938 toto studio zavřel. Byl firemním fotografem v Provinciale Geldersche Electriciteits-Maatschappij, Philips a Vliegtuigenfabriek Koolhoven. Během bombardování Rotterdamu ztratil téměř veškeré své fotografické vybavení.[4]
V průběhu okupace se z firemního fotografa proměnil v nelegálního reportéra, který vždy fotografoval aktuální události. Huizinga také fotografoval na mikrofilm pro skupinu odporu, pracoval pro spolek De Ondergedoken Camera (Skrytá kamera[2], Underground kamera) během druhé světové války.[3] Skupina vznikla z iniciativy fotografů Fritze Kahlenberga a Tonnyho van Renterghema a zahrnovala jak profesionální fotografy, tak i amatéry. Cílem bylo využít jejich schopnosti dokumentovat. Protože fotografování bylo během německé okupace Nizozemska zakázáno, pracovalo se jim za velmi obtížných okolností. Pro svou vlastní bezpečnost často zůstávali v anonymitě a někdy pod pseudonymem. Jejich cílem bylo zachytit všední život v nacisty okupovaném Nizozemí. Museli se vypořádat s velkými logistickými problémy, jako byl nedostatek materiálu a omezená elektrické energie, vyžadující použití karbidových výbojek a centrální temné komory, ale i tak se jim podařilo zachytit hodně situací. Fotoaparáty byly často skryty pod bundou, novinami nebo zabudovány do nákupních tašek nebo aktovek s otvorem pro objektiv.[2]
Huizing fotografoval od roku 1941 do roku 1943 v Amsterdamu, Rotterdamu, Goudě, Delftu, Haarlemu a Nijmegenu pro Nizozemskou asociaci ochrany ovzduší a v roce 1942 byl filmovým operátorem pro Nizozemský červený kříž. Natočil záznamy o důsledcích německé okupace v Haagu pro skupinu odporu Packard, město Haag a místní Interchurch Office pro Haagu a okolí. Vytvořil sérii snímků Hladové zimy 1944–1945 pro místní Plaatselijk Interkerkelijk Bureau's Gravenhage a Omstreken. V roce 1945 se přestěhoval do Amsterdamu a vstoupil do Institutu Lichtbeeldeninstituut.
Fotografoval každodenní život v Haagu, v roce 1942 fotografoval stavbu Atlantického valu, v roce 1943 zaznamenal kácení lesů Haagse a v zimě roku 1944 fotografoval zoufalé hledání všeho hořlavého. Během špionážního fotografování schoval svůj fotoaparát Leica do krabice od sýru s otvorem vyříznutým pro objektiv a cestoval na svém bicyklu. Nakonec fotografoval osvobození a příchod vojsk a oslavy konce války. Fotografie jsou součástí rozsáhlé sbírky NIOD Instituut voor Oorlogs-, Holocaust- en Genocidestudies (Institut pro studium války, genocidy a holokaustu).
Zajímavosti editovat
Od roku 1935 je známý fotomontáží pro obal knihy De Pantserkrant, kterou vydal Nijgh a van Ditmar.
Od roku 1930 byl členem Nederlandsche Fotografen Patroons Vereeniging (NFPV).
Úložiště Wikimedia Commons obsahuje téměř 800 jeho reportážních a portrétních fotografií.
Galerie editovat
-
Menno Huizinga: Velociped s upraveným předním kolem kvůli nedostatku běžných pneumatik, Haag, 1943–1944 -
Menno Huizinga: Ženy si odnášejí dřevo na topení z rozbořené budovy během období nedostatku paliva způsobeného vnitrostátní železniční stávkou, Haag, 1944–1945 -
Menno Huizinga: Podvyživený chlapec během Hladové zimy, 1944–1945 -
Menno Huizinga: Špionážní fotografie, dole v popřed jsou vidět řídítka Huizingova kola, žena dokázala koupit oranžovou vlajku, 1944–1945 -
Menno Huizinga: Dva chlapci si hrají po osvobození na raftu z potravinářských plechovek a dřeva, léto 1945 -
Menno Huizinga: Kvůli nedostatku koní museli lidé vozy táhnout sami. Evakuace z okresu Marlot v Haagu a Wassenaar kvůli vypuštění raket V2.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menno Huizinga na nizozemské Wikipedii.
- ↑ Podle některých zdrojů Rheden, nebo Haag, viz: Menno Huizinga na RKD.nl
- ↑ a b c https://is.muni.cz/th/einxs/bp_N._Liptakova.pdf Diplomová práce, MASARYKOVA UNIVERZITA, FILOZOFICKÁ FAKULTA, SEMINÁŘ DĚJIN UMĚNÍ, Dějiny umění, Nikola Liptáková: ŽENY A FOTOGRAFIE V OBDOBÍ KOLEM DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
- ↑ a b Visser, Hripsimé. Biographical Dictionary of the Netherlands. [s.l.]: Huygens ING - The Hague, 2013. Kapitola Andriesse, Emmy Eugenie (1914-1953).
- ↑ Menno Huizinga, Nederlands Fotomuseum
- Leijerzapf ea1984 -, sv. 3 (Historie holandské fotografie, září 1984) (jako: Huizinga, Menno)
Literatura editovat
- Fotografie in Nederland 1920–1940 (1979) Biografie p. 151 (NFM)
- Kousbroek, Rudy: 66 Zelfportretten van Nederlandse Fotografen (1988) (NFM)
- Geschiedenis van de Ned. Architectuurfotografie (1989) (NFM)
- Leijerzapf, Ingeborg Th.: Het beslissende beeld (1991) (NFM)
- Bool, F. & Hekking, V.: De illegale camera (1995) (NFM)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Menno Huizinga na Wikimedia Commons
