Medializované dětství

Medializované dětství je pojem, který označuje vliv médií na dítě a jeho vývoj. Vlivem médií na dítě se zabývá například pedagogika nebo psychologie. Získané informace se dále využívají ve školství nebo marketingu.

Děti sledující TV

Idea dětství editovat

V historicky prvních lidských společnostech bylo dítě bráno jako "mladá krev" celého rodu, který se podílel na jeho výchově. Prvním místem rozlišujícím vhodnost obsahu pro děti byla Antika.

Úkolem rodičů bylo pečovat o děti a chránit je, a to i psychicky. Cesta k dosažení antického ideálu kalokagathia se v Athénách prosazovala už od dětství. Vzdělání mohli v třístupňovém systému škol navazujícím na výchovu v rodině dosáhnout pouze chlapci pocházející z vyšších vrstev obyvatelstva. Ve středověké společnosti byli potomci chápáni jako čerstvá pracovní síla. Slovo dítě tedy označovalo pouze rodovou příslušnost.

Idea dětství přichází kolem 17.st. s rozvojem mateřské péče a medicíny. John Locke popisuje dítě jako nepopsanou desku (lat.: tabula rasa), jejíž "popisování" vyžaduje pozornost, péči a cit. V 18.st. dochází k štěpení názoru na dětství a problémové chování dětí. Jean-Jacques Rousseau vidí dítě jako bezproblémovou, roztomilou bytost, kterou negativně ovlivňuje vnímání světa. Naproti tomu John Wesley tvrdí, že posláním rodičů je hříchem zkažené dítě odvrátit od chtíčů a utvrdit morálku a disciplínu. Dětská práce postupně mizí, zachovává se dále pouze v nižší pracovní třídě. Od 20.st. ubývá vykání dětí rodičům.[1]

Mediální výchova a omezení sociálních sítí editovat

S výukou o médiích a masmédiích se začíná během školní docházky. Mediální výchova bývá zpravidla konstruována jako průřez témat, a to na prvním i druhém stupni. Většina dětí se ovšem s mediálními produkty v praxi setkává už od malička a vnímá je jako běžnou součást svého života. Média tak, především u mladších dětí, vytváří zkreslený obraz "reality", která výrazně snižuje dětem sebevědomí. Všechny sociální sítě mají omezení minimální věkové hranice 13 let.[2]

Výhody a rizika editovat

Pozitivní aspekty médií editovat

Pozitivními aspekty médií jsou zjednodušení komunikace na větší vzdálenost a velké množství dokumentů či zpráv s naučnou tematikou od technické přes historickou až po přírodovědní. Média slouží také k relaxování (např. posloucháním hudby).

Negativní aspekty médií editovat

Mezi negativní aspekty médií můžeme zařadit statickou polohu v průběhu využívání, záření modrého světla z monitoru nebo displeje, návykovost, různé psychické poruchy, úzkosti nebo deprese.[3]

Reference editovat

  1. PHILIPPE, Aries. Centuries of childhood : A brilliant and fascinating exploration of the concept of childhood from the tenth to the nineteenth century. [s.l.]: Penguin(Peregrine), 1986. 416 s. ISBN 0140551875. 
  2. JIRÁK, Jan; ŠŤASTNÁ, Lucie; ZEZULKOVÁ, Markéta. Studie mediální gramotnosti populace ČR [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  3. LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1284-9.