Mayská denní znamení

Podrobnější informace naleznete v článku Mayský kalendář.

Mayská denní znamení jsou názvy pro jednotlivé dny v mayském kalendáři, který nazýváme Tzolkin. Rozlišujeme celkem 20[1] těchto znamení a byla popsána na mayských glyfech.

Jednotlivá znameníEditovat

Podle zdroje:[2]

ImixEditovat

Imix je prvním dnem mayského kalendáře, symbolizuje prastarého draka, a doslovný překlad glyfu je aligátor. Postava tohoto draka se vyskytuje v mýtech o stvoření světa, je první bytostí z moře. Glyf ale také může symbolizovat leknín, což je dle Mayů první květina světa a krokodýl (aligátor) by mělo být první zvíře světa na pevnině. První den Tzolkinu tedy symbolizuje prapůvodní stvoření. Vládnoucí božstvo je prvotní matka Mam, bohyně vod a čísla 5.

IkEditovat

Glyf druhého dne překládáme jako slovo vítr. Druhého dne stvoření byla velká vichřice, která foukala nad oceánem a přinesla světu pohyb. Božstvem je větrný bůh a panovník čísla 3, Ik.

AkbalEditovat

Překlad glyfu druhého dne je nejednoznačný. Může znamenat buď noc anebo podsvětí. Připomíná dobu vlády temných démonů, dobu temna. Na chrámech symbolizuje tento glyf vchod do podzemí chrámu. Božstvem jsou bohové mrtvých, pánové z Xibalbá, tito démoni ovládají číslo 10.

KanEditovat

Slovo Kan je označení pro mýtickou postavu, prvního živočicha na pevnině. Měla tělo, které vypadalo jako živočich a rostlina dohromady, s hlavou draka. Toto monstrum je symbolem úrodné země. Čtvrtý kin (den) mayského kalendáře popisuje čas, kdy se objevil první život na Zemi. Glyf symbolizuje žlutou, zralou kukuřici, doslovný překlad je semeno. Bohyní tohoto dne je opět prvotní matka Mam.

ChicchanEditovat

Doslovný překlad je had. Mayové si mysleli, že Galaxie Mléčná dráha je nebeský had. Tvořila spojení mezi bohy a lidem. Božstvem tohoto dne je opeřený had (u Mayů Kukulkán, u Aztéků či Toltéků Quetzalcoátl), jemuž je zasvěcena pyramida v Chichén Itzá (říká se jí Kukulkánova pyramida, pyramida Quetzalcoátla či španělsky El Castillo). Tento bůh spojoval protiklady, světlo a tmu, muže a ženu, nebe a zemi.

CimiEditovat

Na glyfu je vyobrazena lidská lebka, doslovný překlad je smrt. Před tím než vznikl život v rozmanité formě, byl stanoven i jeho konec, může se odehrávat pouze mezi narozením a smrtí. Šestého dne proto vládly ničivé, rozkládající síly. Denní božstvo je bůh smrti Aphucha, představitel čísla 10.

ManikEditovat

Překlad je jelen. Bůh hromu Tohila se ukazoval ve formě jelena, jako forma Kukulkána. Sedmý ten stvoření světa se totiž zjevil Tohil, a jako vůdčí démonická postava uzavřel pakt s člověkem, Mayové budou chráněni před zlem, ale musí bohům dávat oběti. Byl to také den klamu a u Mayů nebyl moc oblíbený. Denním božstvem byl Kukulkán ve formě Tohila.

LamatEditovat

Překlad je zajíc. V mytologii to znamená, že mladý měsíční bůh Ixbalanqué využil zajíce ke zdolání pastí démonů podsvětí, aby zachránil svého bratra Ahau, slunečního boha. Toto překonání podsvětí umožnilo stvoření hvězdného nebe. Bohyní dne je matka boha Ixbalanqué, mladá měsíční bohyně Ixquic.

MulucEditovat

Překlad je voda ve funkci životodárné síly. Když se začala božstva Ixbalanqué a Hunahpú starat o svět, tak se stala voda využitelným elementem a svět se řídil dnem a nocí. Bohové dne jsou mladý bůh kukuřice a prvotní matka Mam.

OcEditovat

Překlad je pes, jde o den psího boha Tzula. Byl to bůh mrtvol, jedno z nejvíce negativních božstev Mayů. Tento národ měl odpor k psům a psovitm šelmáj (kojot prérijní). Den Oc byl vyhlašován jako den smrti, který se hodil pouze na pořádání pohřbů. Vládnoucí božstvo je bůh mršin Tzul.

ReferenceEditovat

  1. CALLEMAN, Carl. MAYSKÝ KALENDÁŘ - průvodce budoucností lidstva. Překlad Michal Šubrt. první. vyd. [s.l.]: FONTÁNA, 2006. 235 s. ISBN 80-7336-363-1. S. 211. 
  2. OWUSU, Heike. SYMBOLY Inků, Mayů & Aztéků - symbolika zmizelých národů. Překlad Eva Bosáková; Původní název: Symbole der Inka, Maya und Azteken. první. vyd. [s.l.]: FONTÁNA, 2004. 274 s. ISBN 80-7336-195-7. S. 64-75.