Max Edlbacher

rakouský právník a politik německé národnosti

Max Edlbacher (13. února 1835 Sierning[1][2]6. srpna 1893 Linec[1][2]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Dr. Max Edlbacher
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1882
Poslanec Hornorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1866 – 1877
Ve funkci:
1884 – 1893
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)

Narození13. února 1835
Sierning
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. srpna 1893
Linec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeAugust Edlbacher starší
PříbuzníAugust Edlbacher (bratr)
Ludwig Edlbacher (bratr)
August Edlbacher starší (otec)
Alma materVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Vystudoval národní školu v Grünburgu, nastoupil na benediktinské gymnázium v Kremsmünsteru a poté, co jeho otec získal post soudního rady v Linci, přešel na linecké gymnázium. Pak absolvoval práva na Vídeňské univerzitě. Působil na praxi u zemského soudu ve Štýrském Hradci, později jako koncipient v advokátní kanceláři Dr. Wiedenfelda ve Vídni a Dr. Moritze von Eignere v Linci. Od roku 1868 byl samostatným advokátem. Byl veřejně a politicky aktivní. Od roku 1883 do roku 1886 zasedal v obecní radě v Linci. Politicky patřil mezi německé liberály (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[1][2]

Zasedal jako poslanec Hornorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1866 a členem sněmu zůstal do roku 1877. Zastupoval kurii venkovských obcí, nejprve za obvod Freistadt, od roku 1871 Kirchdorf an der Krems. Do sněmu se vrátil roku 1884 a setrval na něm do roku 1893. Nyní zastupoval kurii měst, obvod Kirchdorf. V letech 1884–1890 a 1890–1893 byl náhradníkem a po několik týdnů v roce 1883 i řádným členem zemského výboru.[1][2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam ho poprvé zvolil Hornorakouský zemský sněm roku 1871 (Říšská rada byla tehdy ještě volena nepřímo, zemskými sněmy). Uspěl i v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Horních Rakousích, obvod Gmunden, Ischl, Kirchdorf atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1879, nyní za městskou kurii, obvod Linec, Urfahr, Ottensheim, Gallneukirchen. Rezignaci oznámil na schůzi 5. prosince 1882.[3] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Max Edlbacher, advokát, bytem Linec.[4]

V roce 1873 zastupoval v parlamentu ústavověrný blok, v jehož rámci patřil k mladoněmeckému křídlu.[5] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách v roce 1879.[6] Na Říšské radě je podle údajů z října 1879 řazen mezi členy mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[7]

Zemřel po dlouhé a těžké nemoci v srpnu 1893.[2]

Jeho bratry byli politik August Edlbacher a pedagog Ludwig Edlbacher.[8] Otec August Edlbacher starší (1804–1862) byl rovněž politicky činný.[9]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Max Edlbacher, Dr. [online]. ooe.gv.at [cit. 2015-07-06]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d e Dr. Max Edlbacher. Linzer Volksblatt. Srpen 1893, čís. 180, s. 3. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=98&size=45
  5. Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  6. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  7. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  8. Landesgerichtsrat i. P. August Edlbacher gestorben. Linzer Volksblatt. Duben 1916, čís. 101, s. 4. Dostupné online. 
  9. SLAPNICKA, Harry. Oberösterreich, die politische Führungsschicht: 1861 bis 1918. [s.l.]: OLV-Buchverlag, 1983. 276 s. Dostupné online. ISBN 9783852143811. S. 67–68. (německy)