Martha Root (19. srpna 1872 Richwood, Ohio – 28. září 1939, Hawaii)[1][2] byla americká esperantistka a propagátorka baháí víry.

Martha Root
Narození10. srpna 1872
Richwood
Úmrtí28. září 1939 (ve věku 67 let)
Honolulu
Místo pohřbeníO'ahu Cemetery
Alma materOberlin College (1889–1894)
Chicagská univerzita (do 1895)
Povoláníesperantistka
Nábož. vyznáníBahá'í
RodičeTimothy T. Root a Nancy Hart
PříbuzníClarence Root a Claude Root (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Po studiích pracovala jako učitelka a poté pracovala pro Pittsburgh Chronicle Telegraph jako redaktorka společenské rubriky. Baháí víru poznala roku 1909 a v roce 1911 navštívila první společenství v Chicagu. V letech 1911 a 1912 potkala Abdu’l-Baháa v Pittsburghu.[1]

Počátkem května 1926 přijela do Československav rámci své cesty kolem světa se záměrem seznámit obyvatele s vírou bahá’í. Během osmidenního pobytu v Praze organizovala několik přednášek spolu s esperantistou Vukem Echtnerem, který se stal jejím tlumočníkem. O rok později se oba účastnili esperantského kongresu v Gdaňsku, pro nějž společně v esperantu připravili publikaci Bahajské vědecké důkazy o posmrtném životě.[2]

Roku 1928 ji v Praze přijal prezident Tomáš Garrigue Masaryk a později také Edvard Beneš.[3] V Praze kolem ní vzniklo uskupení zájemců o bahá’í učení, zejména z okruhu esperantistů, pacifistů a lidí zabývajících se novými duchovními směry. Patřili zde například např. novinář Alexandr Sommer Batěk či theosofka Pavla Moudrá. V roce 1932 Vuk Echtner s Marthou Rootovou přeložili a vydali knihu Johna Esslemonta Bahá’u’lláh a nová doba.

Martha Root pokračovala ve své misijní cestě a například roku 1939 chtěla navštívit císaře Hirohita, ale nebylo jí ze strany amerických úřadů povoleno do Japonska vycestovat. Vrátila se tedy na Havaj, kde také zemřela.[1]

Reference

editovat