Marta Bartošková

Narozena 1972. Anglistka, nordistka, překladatelka.

Marta Bartošková (* 17. srpna 1972) je česká překladatelka a tlumočnice z islandštiny, norštiny a angličtiny a propagátorka současné islandské literatury.

Marta Bartošková
Narození17. srpna 1972
BydlištěPraha
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípřekladatelka a tlumočnice
OceněníZlatá stuha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Od roku 1990 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy angličtinu a norštinu a později svůj zájem rozšířila o islandštinu. V roce 2005 obhájila doktorskou práci s titulem Reflexe modernity v poválečné islandské próze. Ve své generaci českých skandinavistů je prakticky jediná, kdo se v plné šíři věnuje současné islandské literatuře. Do češtiny přeložila díla mnoha významných islandských autorů, především Jóna Kalmana Stefánssona, Andriho Snæra Magnasona a dalších.

Bibliografie nejvýznamnějších překladů editovat

Překlady z islandštiny editovat

  • Andri Snær Magnason. O času a vodě. Praha: Argo, 2022.
  • Andri Snær Magnason. Truhla času. Praha: Argo, 2021.
  • Kalle Güettler, Rakel Helmsdal, Áslaug Jónsdóttir. Strašidláci nebrečí. Praha: Argo, 2016.
  • Kalle Güettler, Rakel Helmsdal, Áslaug Jónsdóttir. Ne! řeklo strašidýlko. Praha: Argo, 2016.
  • Gyrðir Elíasson. Okno na jih: příběh. Praha: Kalich, 2020.
  • Einar Kárason. Ptáci bouře. Praha: Kniha Zlín, 2019.
  • Hallgrímur Helgason. Ženská na 1000°: vypráví Herbjörg María Björnsson. Praha: Argo, 2021.
  • Jón Kalman Stefánsson. Lidské srdce. Praha: Dybbuk, 2016.
  • Jón Kalman Stefánsson. Smutek andělů. Praha: Dybbuk, 2014.
  • Jón Kalman Stefánsson. Ráj a peklo. Praha: Dybbuk, 2012
  • Yrsa Sigurðardóttir. Poslední rituál. Praha: Metafora, 2014.

Překlady z norštiny editovat

Ocenění editovat

  • 2022 Zlatá stuha (za překlad knihy Andriho Snæra Magnasona Truhla času)[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. WWW.HMSDESIGN.CZ, desing: HMS design-. Zlatá stuha - Zlaté stuhy 2022 předány!. www.zlatastuha.cz [online]. [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat