Otevřít hlavní menu
Ukázka mamografického vyšetření
Ukázka mammogramu prsu v ML projekci

Mamograf (někdy používáno i mammograf, z lat. mammamléčná žláza savců, řec. graf - popisovat) je lékařské diagnostické zařízení, sloužící k diagnostice a prevenci nádorových onemocnění ženského prsu, tzv. mamografii. Mamograf pracuje na principu denzitometrie, tedy vyhodnocení změn v hustotě tkáně, prozařované relativně měkkým rentgenovým (X) zářením s energií 25–30 keV. Oblasti se zvýšenou hustotou a nehomogenitami jsou specifické pro nádorový proces. Pro zvýšení citlivosti metody se vyšetřovaná tkáň stlačuje na vrstvu cca 7–10 cm pomocí speciálních kompresních desek, které jsou součástí zařízení. Metoda využívá odlišosti činitele zeslabení pro zdravou tkáň prsu (která je z hlediska činitele zeslabení téměř homogenní) a pro kalcifikace, doprovázející léze.

Obsah

RentgenkaEditovat

Mamografický přístroj používá speciální typ rentgenky s molybdenovým anodovým terčem (skiagrafy pracují s wolframovou anodou rentgenky). Ohnisko je výrazně kratší (0,3 mm pro běžné snímkování, 0,1 pro zvětšení), výstupní okénko je beryliové a vystupující svazek je navíc filtrován pro snížení celkové dávky. Běžně je používán molybdenový filtr, pouze pro objemnější a/nebo hutnější prsy se osazuje filtr rhodiový.

KonstrukceEditovat

Metodika snímkování vyžaduje zploštění vyšetřované tkáně. K tomuto účelu je mamograf vybaven dvojicí výměnných kompresních destiček, s jejichž pomocí je vyšetřovaný prs poziciován ve vhodné poloze a stlačen silou 65-150 N. Stlačení by mělo být maximálně intenzivní pro dosazení nejlepšího kontrastu a lepšího rozložení struktur prsu, ale bez bolestivých pocitů. Kompresní mechanismus je vybaven zpětnou vazbou pomocí tenzometrů, maximální hodnota komprese je omezena na úrovni 170 N. Ve spodním kompresním rameni je umístěna kazeta s filmem či detektor a sekundární bucky clona, zlepšující kontrast obrazu.

Receptory obrazuEditovat

Mamografy pracují se speciálními druhy rentgenového filmu, opatřenými zesilovací fólií. Spolu s ní je film uložen ve speciální, snadno výměnné kazetě. Používají se dva formáty filmu - běžný film a film, určený pro objemnější prsy. Další zpracování probíhá stejně, jako u skiagrafie.

Modernější metodou je digitální mamografie. V tomto případě obraz vzniká v elektronickém senzoru, který může být celoplošný (full-field digital mammography), nebo zmenšený (spot digital mammography). První digitální mamografy pracovaly s přenosovou kazetou, která se exponovala podobně, jako kazeta filmová a data z ní se snímala ve speciální jednotce.

Způsoby snímkováníEditovat

Při běžném vyšetření se provádí snímkování v kraniokaudální projekci (CC), tedy shora dolů a v šikmé mediolaterální projekci (MLO) pro oba prsy. V případě potřeby přesnějšího vyšetření se provádí snímkování s bodovou kompresí případně další speciální druhy snímků (mediolaterální ML či lateromediální LM, tangenciální, mediálně nebo laterálně rozšířená).

Elektroimpedanční mamograf - MEIKEditovat

PrincipEditovat

Jedná se o zařízení založené na metodě elektroimpedanční tomografie. Je určen k vizualizaci a diagnostice patologických změn probíhajících v tkáni mléčné žlázy a jiných oblastech lidského těla, nacházejících se především blízko k povrchu těla. Je známo, že mnohé nádory, například zhoubné nádory mléčné žlázy, mají elektrickou vodivost, t.j. schopnost vést elektrický proud, která se značně liši od elektrické vodivosti zdravé tkáně. Elektroimpedanční počítačový mamograf umožňuje vizualizovat rozdělení elektrické vodivosti biologických tkání v několika příčných řezech sledované části těla pacienta a identifikovat tak nádory na získaných zobrazeních.

Základními výhodami elektroimpedančních metod diagnostiky je absolutní neškodnost vyšetření a vysoká informační hodnota, která je spojena se značnou korelací elektrické vodivosti (elektrické impedance) biologických tkání s jejich fyziologickým stavem. Dalšími přednostmi je kompaktnost aparatury a jednoduchost procedury vyšetření.

Přístroj má podstatné výhody v porovnaní se systémy, které realizují dvojrozměrné mapování elektrické vodivosti. V takových systémech není zabezpečena prostorová rozlišovací schopnost do hloubky. Stav pokožky (škrábance, mateřská znaménka, podmínky zvlhčení) mohou podstatně ovlivňovat nasnímané obrázky. Systém MEIK má však zabudovaný realizační přístup, který používá řešení zpětné odezvy pro Maxwellovy rovnice v kvazistatické aproximaci. Táto metoda umožňuje rekonstruovat trojrozměrné rozdělení elektrické vodivosti (ve formě tomografických řezů v různé hloubce) a takto získat kvalitnější a detailnejší zobrazení. Používané schéma měření dělá výsledky vizualizace prakticky necitlivými vůči stavu povrchu pokožky.

V procesu scanování přístroj pomocí jedné z 256 elektrod matrice střídavě injektuje do těla pacienta slabý střídavý elektrický proud (0,5 mA) o frekvenci 50 kHz a snímá příslušné rozdělení elektrických potenciálů na jeho povrchu. Získané údaje se potom využívají na rekonstrukci elektroimpendančního zobrazování pomocí matematických algoritmů, realizovaných prostřednictvím počítače (PC), ke kterému se přístroj napojuje přes USB port.

Samotné měření elektroimpendance se realizuje přiložením měřící sondy přístroje k mléčné žláze tak, aby co možná největší počet elektrod bol v kontaktu s pokožkou, a lehkým přitlačením sondy směrem k žebrům. Do panelu elektrod je vmontována světelná dioda, její světelná skvrna pomáhá přesně umístit střed matrice nad požadovaným úsekem těla pacienta. Na obrazovce počítače se zobrazuje dynamická mapa kontaktů, na které jsou zelenou barvou zobrazeny dobré kontakty a černou - špatné kontakty (bez kontaktu). Po ukončení měření, které trvá přibližně 20 sekund pro jedno měření, je signál ihned počítačově zpracován a zobrazen. Toto počítačové zpracování velmi ulehčuje lékařům stanovení diagnózy pacienta.

Vědecká spornost metodyEditovat

Vědci však tento typ mamografického screeningu nepřijímají a tvrdí, že je neprůkazný a nemusí ukazovat relevantní výsledky. Dle některých jde dokonce o "podvod století" a nesmysl. Varují před tím, že nedostatečně průkazné výsledky této metody mohou neodhalit rakovinu v těle ženy, která ji přesto má a oddálit tak léčení. Nedoporučují proto léčení touto metodou podstupovat.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Peníze z hazardu šly na "revoluční" mamograf. Je to podvod, říkají odborníci

Externí odkazyEditovat