Magdalena Cielecká

polská herečka

Magdalena Cielecká (* 20. února 1972 Myszków, Slezské vojvodství) je polská herečka, která na filmovém plátně debutovala v roce 1995 postavou sestry Anny v psychologickém dramatu Pokuszenie. Za svůj výkon obdržela cenu pro nejlepší herečku na Gdyňském festivalu hraných filmů. Na polskou filmovou cenu Orel byla nominována za snímky Amok, EgoistéZakochani.

Magdalena Cielecká
Magdalena Cielecká na Berlinale 2016
Magdalena Cielecká na Berlinale 2016
Rodné jménoMagdalena Cielecka
Narození20. února 1972 (52 let)
Myszków, PolskoPolsko Polsko
Alma materAkademie divadelních umění Stanisława Wyspiańského v Krakově
Aktivní roky1995–dosud
Partner(ka)Grzegorzem Jarzyna
Andrzej Chyra
Dawid Wajntraub
Umělecké ceny
Filmový festival v Gdyni
Nejlepší herečka v hlavní roli
1995 – Pokuszenie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V seriálové tvorbě si zahrála v komediální Magdě M., či kriminálně laděných Prokuratoru, UčiteloviVraždách na přelomu století. Působí také v dabingu a na divadelních scénách. V roce 2008 se stala členkou činohry Nowého Teatru ve Varšavě.

Soukromý život editovat

Narodila se roku 1972 ve slezském Myszkówě. Dětství prožila v letovisku Żarki-Letnisko.[1] Na středoškolském liceu Mikuláše Koperníka v Čenstochové maturovala v roce 1991.[2] Profesorka polštiny ji přivedla k divadlu. Herectví poté absolvovala roku 1995 na Akademii divadelních umění Stanisława Wyspiańského v Krakově, vysoké umělecké škole do roku 2017 nesoucí jméno Ludwika Solského.

V Polsku se stala tváří kosmetické značky Avon.[3] Partnerské vztahy udržovala s divadelním režisérem Grzegorzem Jarzynou, hercem Andrzejem Chyrou a v letech 2013–2019 s Dawidem Wajntraubem.[4]

Filmografie editovat

Film editovat

Rok Název Role Poznámky
1995 Pokuszenie Anna Gdyňský filmový festival – nejlepší herečka
1996 Uczeń drogově závislá
1998 Amok Julia Orel – nominace na nejlepší herečku
1999 Jak narkotyk Anna Piwowská
2000 Egoisté Anka Orel – nominace na nejlepší herečku
Weiser úřednice
Zakochani Zosia Karská Orel – nominace na nejlepší herečku
2001 Listy miłosne Teresa Lenartová
2003 Powiedz to, Gabi Baśka
2004 Trzeci Ewa
2005 Po sezonie Emilia „Imeila” Orłowská
Chaos Hanna von Bronheimová
2006 Samotność w sieci Ewa
Palimpsest Hanna
Demakijaż Anita
2007 Katyň Agnieszka
2009 Menší zlo herečka
2010 Benátky Joanna
2011 Jezioro dcera
2012 Taniec śmierci.
Sceny z Powstania Warszawskiego
Irena
2015 Gwiazdy matka Banasia
Córki dancingu Boskie Futro
Max i Helena Matylda Kerrová televizní film
2016 Spojené státy lásky Iza
Pitbull. Niebezpieczne kobiety Izabela Zychová
2017 Gwiazdy matka Jana Banasia
Nejlepší matka Jerzyho
Srdce lásky
2018 7 citů mama Aldka
2019 Píseň jmen
Ciemno, prawie noc Alicja Taborová
2020 Zabij to a opusť město

Seriály editovat

Rok Seriál Role Poznámky
1997 Sława i chwała Aniela 5.–7. díl
1998 Siedlisko Basia
2003 Defekt Elżbieta Ginterová do 2005
2005 Oficer Rita Wielgoszová 9., 11. díl
Magda M. Dorota Korzecká 1., 2., 17.–19., 22.–30., 38., 39. díl
Boża podszewka II Frau Peszkeová 9., 11. díl
2006 Samotność w sieci Ewa
Oficerowie Rita Wielgoszová 4., 9.–12. díl
2008 Trzeci oficer Rita Wielgoszová 2., 4.–6., 9., 10. díl
2010 Hotel 52 Iwona Szwedová do 2013
2012 Terapie Natalia 2. řada
Czas honoru Ada Lewińská do 2013
2013 Prawo Agaty Danuta 29. díl
2015 Prokurator Ewa Sidlecká
Pakt Ewa Grodecká
2016 Učitel Katarzyna Molędová 1. řada
2017 Vraždy na přelomu století Konstancja Morawiecká
2018 Chyłka Joanna Chyłková

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magdalena Cielecka na polské Wikipedii.

  1. Magdalena Cielecka: w dzieciństwie w moim domu był alkohol [online]. Fakt, 2017-05-22 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Magdalena Fijołek. Dojrzałość jest fajna. Jasne, że Częstochowa. Częstochowa: 2017, roč. 2/2017 (60), s. 20–23. (polsky) 
  3. Magdalena Cielecka twarzą Avonu [online]. www.press.pl, 2006-12-20 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (polsky) 
  4. SZCZĘSNY, Konrad. Magdalena Cielecka rozstała się z Dawidem Wajntraubem!. Viva.pl [online]. 2019-03-20 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy editovat