Ma'alot-Taršicha

město v Izraeli

Ma'alot-Taršicha (hebrejsky מַעֲלוֹת-תַּרְשִׁיחָא, v oficiálním přepisu do angličtiny Ma'alot-Tarshiha,[2] běžně uváděno i jen jako Ma'alot) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

Ma'alot-Taršicha
מעלות-תרשיחא
Náměstí v centru města
Náměstí v centru města
Ma'alot-Taršicha – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška523 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:30 (OEZT)
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
Ma'alot-Taršicha
Ma'alot-Taršicha
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,832 km²
Počet obyvatel21 300 (2017[1])
Hustota zalidnění2300,6 (r.2017) obyv./km²
Správa
StarostaŠlomo Bochbot (שלמה בוחבוט)
Vznik1957
ZakladatelŽidé z Maroka a Iráku
Oficiální webwww.maltar.org.il/he/
Telefonní předvolba4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat
 
Čtvrť Taršicha

Leží v nadmořské výšce 523 metrů, v Horní Galileji, cca 115 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 35 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Severně od města terén prudce spadá do kaňonu vádí Nachal Kaziv, do kterého podél východní strany obce přitéká bočním údolím také vádí Nachal Peki'in. Na něm je tu zřízena umělá vodní nádrž Agam Montfort. Vlastní plocha města je situována na zvlněný terén s četnými pahorky. V severovýchodní části obce je to Har Rakafot. Na jihovýchodní straně Har Mejchal, na jihozápadě Har Me'ona.

Ma'alot-Taršicha se nachází v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. I vlastní město je složené ze židovské části Ma'alot a z vesnice Taršicha osídlené Araby.

Na dopravní síť je město napojeno pomocí Dálnice číslo 89, která ve východozápadním směru vede napříč Galileou.

Dějiny

editovat

Ma'alot byl založen roku 1957.[2] Jeho prvními obyvateli byli noví židovští přistěhovalci z Maroka a Iráku.[3] Šlo o rozvojové město tedy plánovitě budované sídlo, které mělo posílit demograficky židovské osídlení v této části Galileji, kde dosud existoval jen souvislý blok arabských sídel. Zpočátku měla obec status místní rady tedy malého města. V roce 1963 byla k tomuto židovskému městu připojena arabská vesnice Taršicha s muslimskou a křesťanskou populací. Byl to unikátní případ dobrovolné integrace Židů a Arabů v rámci jedné administrativní obce. V listopadu 1995 byl Ma'alot-Taršicha prohlášen za městskou radu (velké město).[4]

15. května 1974 přepadli teroristé z Demokratické fronty pro osvobození Palestiny školu v Ma'alot-Taršicha a způsobili smrt 21 žáků a 3 dospělých.[5]

Související informace naleznete také v článku Ma'alotský masakr.
 
Dům v Ma'alot-Taršicha poničený zásahem rakety během Druhé libanonské války v roce 2006

Během Druhé libanonské války v roce 2006 dopadly na město četné rakety vypálené z Libanonu. Při jednom z těchto útoků byli raketou usmrceni 3 arabští mladíci.[6]

Ve městě funguje zimní stadion s umělou ledovou plochou, jeden ze dvou v Izraeli (druhý je ve městě Metula). Východně od města se rozkládá také umělé jezero Agam Montfort využívané pro rekreační účely. V Ma'alot-Taršicha fungují čtyři sekulární základní školy a dvě náboženské (chlapecká a dívčí), dvě střední školy a hudební konzervatoř.[7] Na západní straně k městu přiléhá rozsáhlá průmyslová zóna Koren s cca 100 firmami a cca 2000 pracovními místy.[3]

 
Umělé jezero Agam Montfort v Ma'alot-Taršicha

Demografie

editovat

Ma'alot-Taršicha je město s etnicky smíšenou populací. Podle údajů z roku 2009 tvořili většinu obyvatel Židé – cca 14 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 16 700 osob). Zbytek populace – cca 3 900 osob, tvořili izraelští Arabové (muslimové i křesťané).[2] I židovská populace samotná je smíšená a sestává ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel. Podíl nábožensky založených Židů zde dosahuje 20 %.[7] V roce 2007 vyzval starosta Šlomo Bochbot k založení arabsko-židovské politické strany, která by reprezentovala zájmy obou etnik v Galileji.[8]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 21 300 lidí, z toho 14 200 Židů.[1] Počátkem 90. let 20. století zaznamenala obec skokový nárůst v souvislosti s přílivem přistěhovalců z bývalého SSSR. Například roku 1991 zde kromě 8800 starousedlíků žilo už 1747 těchto nových přistěhovalců.[9]

Vývoj počtu obyvatel Ma'alot-Taršicha 1955–2000 (v územním vymezení platném od roku 1963)[10][11]
Rok 1955 1961 1972 1980 1983 1990 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 1 300 3 300 5 000 7 000 7 500 10 600 12 800 15 200 16 300 16 800 17 500 18 200 18 900 19 600
Vývoj počtu obyvatel Ma'alot-Taršicha od r. 2001[2][1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet obyvatel 20 200 20 700 21 000 21 000 21 100 21 200 21 200 21 446 20 616 20 900 21 000 21 100 21 100 21 200 21 200 21 100 21 300

Reference

editovat
  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. a b Ma'alot - מעלות [online]. Nefesh B'Nefesh [cit. 2010-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. רקע היסטורי [online]. maltar.org.il [cit. 2010-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-18. (hebrejsky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 449. (anglicky) 
  6. For some, bomb-proof room is best option [online]. Boston Globe [cit. 2010-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Ma'alot [online]. kehillottehilla.com [cit. 2010-01-15]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  8. Ma'alot Mayor calls for Jewish-Arab party to represent the Galilee [online]. Haaretz [cit. 2010-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-22. (anglicky) 
  9. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 133. (anglicky) 
  10. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 
  11. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat