Městská spořitelna (České Budějovice)
Budova Městské spořitelny (bývalé Státní banky československé, dnes Komerční banky) stojí na nároží Krajinské a Hroznové ulice v historickém centru Českých Budějovic. Vystavěna byla roku 1913 dle návrhu architekta Heinricha Rieda na místě bývalého Ettmayerova domu. Svou impozantností prý konkurovala plzeňské spořitelní pobočce.[1] Od 3. května 1958 do konce roku 1987 byla budova památkově chráněna.[2]
| Městská spořitelna | |
|---|---|
 Městská spořitelna | |
| Účel stavby | |
banka | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese, modernismus |
| Architekt | Heinrich Ried |
| Výstavba | 1913 |
| Stavitel | Josef Hauptvogel, Jan Štefan a Jakub Stabernak |
| Současný majitel | Komerční banka |
| Poloha | |
| Adresa | České Budějovice,  Česko |
| Ulice | Krajinská 15 |
| Souřadnice | 48°58′34,32″ s. š., 14°28′24,49″ v. d. |
  Městská spořitelna | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14626/3-5722 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web pobočky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Českobudějovické městské zastupitelstvo jednomyslně přijalo roku 1854 návrh na zřízení městské spořitelny. Realizace se však kvůli četným nesrovnalostem mezi jednotlivými úřady značně protáhla. V roce 1856 byl do funkce předsedy Spořitelního výboru zvolen Adalbert Lanna a výbor začal fungovat v prozatímních prostorech na radnici. O dva roky později se přemístil do Krajinské ulice, kde byla 8. prosince 1913 slavnostně otevřena nová budova dle plánů vídeňského architekta Heinricha Rieda. Výstavby se ujali Josef Hauptvogel, Jan Štefan a Jakob Stabernak. Na výzdobě fasády byla použita kombinace secesních a modernistických prvků, vsazených do typicky renesanční palácové kompozice. Kontrastně působí dekorativní realizace prvního poschodí a zbývajících dvou pater, na nichž se zrcadlí jednodušší nástěnné malby německých lidových krojů. V úrovni prvního patra průčelí do Krajinské ulice jsou umístěny tři plastiky (Průmysl[3]
, Obchod[4] a Zemědělství[5]) od Josefa Václava Schwarze. Hlavním prostorem interiéru je monumentální klientská hala, jež prostupuje do vyšších podlaží.[6]
7. července 1948 došlo k fúzi spořitelny se Záložnou českobudějovickou, čímž vznikla Okresní spořitelna a záložna v Českých Budějovicích, jež se později přetransformovala v regionální pobočku České spořitelny.[6] Tradice sídla peněžního ústavu v Krajinské ulici, jež byla přerušena v letech 1949–1951, kdy v budově sídlil Krajský výbor KSČ, pokračuje; od roku 1990 se jedná o sídlo Komerční banky.[7] V roce 2017 proběhla celková rekonstrukce budovy.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal, 1885-1964: architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0. Kapitola Umění a památky, s. 78.
- ↑ Městská spořitelna. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Reliéf Průmysl. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Reliéf Obchod. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Reliéf Zemědělství. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b NIKRMAJER, Leoš. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. NEBE [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Zvolte nejlepší bankovní pobočku: Komerční banka. Peníze.cz [online]. 2009-06-18 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce budovy Komerční banky. StavbaWEB [online]. 2017-07-31 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajinská 15 na Wikimedia Commons - Encyklopedie Českých Budějic: Městská spořitelna Leoš Nikrmajer.
