Ludvík Albert Engel
Ludvík Albert Engel (17. srpna 1912 České Budějovice – 29. ledna 1945 Važec) byl důstojník československé armády (podplukovník pěchoty in memoriam), osobnost československého zahraničního vojska v 2. světové válce.
| Ludvík Albert Engel | |
|---|---|
| Narození | 17. srpna 1912 České Budějovice |
| Úmrtí | 29. ledna 1945 (ve věku 32 let) Važec |
| Choť | Hedvika, rozená Pařízková |
| Děti | Ludvík Engel |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | podplukovníkm pěchoty in memoriam |
| Jednotka | 1. československý armádní sbor |
| Války | 2. světová válka |
| Vyznamenání | Československý válečný kříž 1939, Řád Slovenského národního povstání, Řád vlastenecké války, Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem, Řád rudé hvězdy |
Život a působení
editovatNarodil se v českobudějovické učitelské rodině. V Českých Budějovicích vystudoval obchodní akademii. V roce 1934 byl povolán, aby u 1. pěšího pluku v Českých Budějovicích absolvoval vojenskou základní službu. Týž rok byl odvelen do školy pro důstojníky pěchoty v záloze, kde se rozhodl pro aktivní vojenskou službu. Dne 30. září 1937 začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích, kde v době ohrožení republiky bylo studium zkráceno na jeden rok. Vojenskou akademii vystudoval s výtečným výsledkem a v hodnosti poručíka pěchoty se vrátil k 1. pěšímu pluku v Českých Budějovicích. V podmínkách Protektorátu Čechy a Morava se v polovině srpna 1939 stal členem skupiny, která za pomoci železničářů, ilegálně překročila polské hranice. V Polsku se stal velitelem čety Legionu Čechů a Slováků v Polsku. V září 1939 po okupaci Polska Německem a Sovětským svazem byl spolu s ostatními členy jednotky internován v Sovětském svazu. V srpnu 1940 byl vybrán do skupiny dobrovolníků. kteří byli převedeni na bojiště na Středním východě. U československé jednotky na Středním východě dělal velitele čety. Od července do září 1943 působil na velitelství 1. československé samostatné brigády v Británii. V říjnu se přihlásil k 1. československé samostatné jednotce v Sovětském svazu, kde působil jako náčelník 2. oddělení štábu 1. československého armádního sboru. Padl na Slovensku při osvobozování Važce.[1] Dne 24. února 1945 byl in memoriam povýšen do hodnosti majora a v březnu 1945 in memoriam do hodnosti podplukovníka.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 66.
- ↑ ENGEL, Ludvík. pplk.Ludvík Albert Engel [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.