Ludmila Zatloukalová-Coufalová
Ludmila Zatloukalová-Coufalová, rozená Ludmila Zatloukalová (23. května 1886 Svésedlice[1] – 18. ledna 1960 Šternberk[2])[3], byla česká a československá aktivistka za ženská práva, politička, meziválečná poslankyně Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 známá jako Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu).
| Ludmila Zatloukalová-Coufalová | |
|---|---|
.jpg) Ludmila Zatloukalová-Coufalová | |
| Poslankyně Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana |
| Rodné jméno | Ludmila Zatloukalová |
| Narození | 23. května 1886 Svésedlice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. ledna 1960 (ve věku 73 let) Šternberk  Československo |
| Choť | Břetislav Coufal |
| Profese | politička a kulturní pracovnice |
| Ocenění | Medaile Za zásluhy 1. stupeň in memoriam (2022) |
| Commons | Ludmila Zatloukalová-Coufalová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Pocházela ze zemědělské rodiny. Otec František Zatloukal byl rolníkem, matka Cecilie byla dcerou rolníka. V roce 1911 se na Královských Vinohradech provdala za Břetislava Coufala, který ve 30. letech rovněž zasedal v československém parlamentu za Agrární stranu.
V rámci agrární strany patřila k hlavním postavám ženského hnutí. První aktivity v ženském hnutí vyvíjela již v roce 1902, kdy ji otec jako dívku poslal na sjezd moravských žen ve Vyškově. V roce 1907 se podílela s Kunešem Sonntagem na založení Sdružení českého agrárního dorostu pro Moravu a Slezsko, kde působila jako místopředsedkyně. Angažovala se v Zemské organizaci Pokrokových žen moravských a v agrární straně vedla Československý odbor pro zájmy venkovských žen. Prosazovala práva žen, například volební právo, lepší možnosti jejich vzdělávání a pracovního zařazení. Přispívala do denního tisku (Agrární listy). V roce 1931 se stala starostkou obce Svésedlice jako vůbec první žena v čele samosprávného sboru na Moravě.[4]
V období let 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění[3] jako jedna ze 4 žen. Byla kooptována. Zajímavostí je, že ženy ještě neměly aktivní volební právo. Profesí byla chotí rolníka.[5]
Po komunistickém puči v roce 1948 jí byl zabaven veškerý majetek.
Zemřela v zapomnění v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.
Ocenění editovat
- Medaile Za zásluhy 1. stupeň in memoriam (2022)
_BAR.svg){kind=small}
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Velká Bystřice
- ↑ DRENČKOVÁ, Lýdia. Ženy v parlamentních volbách první Československé republiky. Vlastivědný věstník moravský. 2012, roč. LXIV, čís. 2, s. 113–131. ISSN 0323-2581.
- ↑ a b Ludmila Zatloukalová-Coufalová [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Burešová, Jana: Ludmila Zatloukalová-Coufalová, hlavní představitelka hnutí za zájmy venkovských žen při agrární straně v období první Československé [online]. slovackemuzeum.cz [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online.
Literatura editovat
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 465. (Poznámka: Název biogramu zní Ludmila Coufalová)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila Zatloukalová-Coufalová na Wikimedia Commons - Ludmila Zatloukalová-Coufalová v Revolučním národním shromáždění
