Dusičnan lutecitý

Dusičnan lutecitý
Obecné
Systematický název	Dusičnan lutecitý
Sumární vzorec	Lu(NO3)3
Vzhled	bezbarvé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	10099-67-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	233-241-7
PubChem	24920
SMILES	[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Lu+3]
InChI	InChI=1S/Lu.3NO3/c;32-1(3)4/q+3;3-1 Key: APRNQTOXCXOSHO-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost	360,98 g/mol
Rozpustnost ve vodě	71,1 g/100 ml
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan lutecitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Lu(NO₃)₃. Dusičnan lutecitý je bezbarvá krystalická látka, rozpustná ve vodě, která tvoří krystalické hydráty.^[1] Dusičnan lutecitý je jedovatý.^[2]

Příprava editovat

Dusičnan lutecitý je možno připravit rozpuštěním oxidu lutecitého v kyselině dusičné:

${\ce {Lu_{2}O_{3}\ +6HNO_{3}\ \xrightarrow {90^{o}C} \ 2Lu(NO_{3})_{3}\ +3H_{2}O}}$

Pro získání bezvodého dusičnanu lutecitého je nutné přidat práškový kov k oxidu dusičitému rozpuštěnému v ethyl-acetátu:

${\ce {Lu\ +3N_{2}O_{4}\ \xrightarrow {77^{o}C} \ Lu(NO_{3})_{3}\ +3NO}}$

Fyzikální vlastnosti editovat

Dusičnan lutecitý tvoří bezbarvé hygroskopické krystaly. Je rozpustný ve vodě a ethanolu. Dusičnan lutecitý tvoří také krystalické hydráty, konkrétně trihydrát, tetrahydrát, pentahydrát a hexahydrát.^[3]

Chemické vlastnosti editovat

Hydratovaný dusičnan lutecitý se tepelně rozkládá za vzniku LuONO₃ a při následném zahřívání se rozkládá na oxid lutecitý.^[4] Sloučenina reaguje s fluoridem amonným:

${\ce {Lu(NO_{3})_{3}\ +6NH_{4}F\ \xrightarrow {} \ (NH_{4})_{3}[LuF_{6}]\downarrow +3NH_{4}NO_{3}}}$

Využití editovat

Dusičnan lutecitý se využívá k získávání kovového lutecia. Používá se jako součást materiálů pro výrobu laserových krystalů.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lutetium(III) nitrate na anglické Wikipedii.

↑ EDELMANN, Frank T.; HERRMANN, Wolfgang A. Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry, Volume 6, 1997: Volume 6: Lanthanides and Actinides. [s.l.]: Georg Thieme Verlag, 14 May 2014. Dostupné online. ISBN 978-3-13-179221-1. S. 23. (anglicky)
↑ SR, Richard J. Lewis. Hazardous Chemicals Desk Reference. [s.l.]: John Wiley & Sons, 13 June 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-470-18024-2. S. 847. (anglicky)
↑ Lutetium(III) nitrate hydrate [online]. Sigma Aldrich [cit. 2021-08-19]. Dostupné online.
↑ MELNIKOV, P.; ARKHANGELSKY, I. V.; NASCIMENTO, V. A.; DE OLIVEIRA, L. C. S.; GUIMARAES, W. R.; ZANONI, L. Z. Thermal decomposition of lutetium nitrate trihydrate Lu(NO3)3·3H2O. Journal of Thermal Analysis and Calorimetry. February 2018, s. 1269–1276. DOI 10.1007/s10973-017-6644-2. S2CID 102784333.

[1] EDELMANN, Frank T.; HERRMANN, Wolfgang A. Synthetic Methods of Organometallic and Inorganic Chemistry, Volume 6, 1997: Volume 6: Lanthanides and Actinides. [s.l.]: Georg Thieme Verlag, 14 May 2014. Dostupné online. ISBN 978-3-13-179221-1. S. 23. (anglicky)

[2] SR, Richard J. Lewis. Hazardous Chemicals Desk Reference. [s.l.]: John Wiley & Sons, 13 June 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-470-18024-2. S. 847. (anglicky)

[3] Lutetium(III) nitrate hydrate [online]. Sigma Aldrich [cit. 2021-08-19]. Dostupné online.

[4] MELNIKOV, P.; ARKHANGELSKY, I. V.; NASCIMENTO, V. A.; DE OLIVEIRA, L. C. S.; GUIMARAES, W. R.; ZANONI, L. Z. Thermal decomposition of lutetium nitrate trihydrate Lu(NO3)3·3H2O. Journal of Thermal Analysis and Calorimetry. February 2018, s. 1269–1276. DOI 10.1007/s10973-017-6644-2. S2CID 102784333.

[1]

[2]

[3]

[4]