Lovci perel

opera Georgese Bizeta

Lovci perel (v originále Les Pêcheurs de perles) je název opery z roku 1863, jejímž autorem je Georges Bizet. Autory libreta jsou Eugène Cormon (vl. jm. Pierre-Étienne Prestre) a Michel Carré.

Lovci perel
Les Pêcheurs de perles
Žánropera
SkladatelGeorges Bizet
LibretistaEugène Cormon a Michel Carré
Počet dějství3
Originální jazykfrancouzština
Premiéra30. září 1863, Paříž, Théâtre-Lyrique
Česká premiéra1889, Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toto dílo je druhou nejznámější Bizetovou operou, po Carmen. Proslulosti ve své době dosáhla především v Evropě ojedinělým použitím motivů indické hudby. Zvláště oblíbený u posluchačů je duet obou hlavních mužských postav.

Hlavní postavyEditovat

ObsahEditovat

Lovci perel je opera o třech dějstvích. Její děj se odehrává v neurčitém čase (pravděpodobně ve středověku) na Cejlonu.

První dějstvíEditovat

Lovci perel na břehu tančí a zpívají než se vydají na lov. Je mezi nimi i jejich vůdce Zurga, který krátce na to uvítá svého přítele Nadira. Kdysi byli soky v lásce kvůli jedné krásné indické dívce, ale nyní si slibují, že na to zapomenou a budou dále přáteli. U břehu přistává loďka s kněžkou Lejlou, která se má na skále modlit za zdar lovu. Nadir podle hlasu poznává onu dívku, kterou kdysi on i Zurga milovali. Kněžka skládá obvyklý slib čistoty a sexuální zdrženlivosti během těchto modliteb. Kdyby slib nesplnila, zemře.

Druhé dějstvíEditovat

Velekněz Nurabad uvádí Lejlu na posvátnou skálu a ještě jednou jí připomíná slib, který dala. Lejla v tu chvíli nepovažuje jeho splnění za problém.

Jakmile ale kněz odejde, na skálu přichází Nadir, připomíná se Lejle a oba se odevzdávají své lásce. Jsou ale překvapeni veleknězem a odsouzeni k smrti.

Třetí dějstvíEditovat

Zurga nejprve souhlasí s rozsudkem, když ho ale Lejla poprosí, aby její matce odevzdal šperk, který nosí na krku, pozná v ní dívku, která mu v mládí zachránila život. Rozhodne se oběma pomoci k útěku – podpálí vesnici a v nastalém zmatku Lejla a Nadir zmizí.

Nurabad ale vyslechl Zurgův rozhovor s odsouzenci, takže je pro změnu odsouzen k smrti Zurga. Tentokrát je již rozsudek vykonán a Zurga je za spálení vesnice a napomáhání k útěku upálen na hranici.

NahrávkyEditovat

EMI 5 66020-2: Janine Micheau, Nicolai Gedda, Ernest Blanc, Jacques Mars, Orchestr a sbor Komické opery v Paříži, Pierre Dervaux (1960)

EMI 3677022: Ileana Cotrubaș, Alain Vanzo, Guillermo Sarabia, Orchestr a sbor Národní opery v Paříži, Roger Soyer (1977)

EMI CDCB 7 49837 2: Barbara Hendricks, John Aler, Gino Quilico, Jean-Philippe Courtis, Orchestra and Chorus of Capitole de Toulouse, Michel Plasson (1989)

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat