Lek či lekový systém (u ptáků znám jako skupinový tok) je typ rozmnožovací strategie u některých druhů zvířat. Spočívá ve shluku samců na jednom místě (označovaném jako lekoviště či aréna, u ptáků známé jako tokaniště), kde samci předvádí své zásnubní pózy a rituály, při nichž si samice vybírají svého budoucího partnera.

Skupinový tok tetřívků pelyňkových; na fotografii lze vidět šest samců jak předvádí své opeření méně nápadným samicím

Lekový systém lze nalézt u řady druhů ptáků, hmyzu a savců. Míra interakce mezi samci se liší od vůbec žádné až po propracované kooperativní namlouvací tance.[1]

Definice leku editovat

Lek je poměrně obtížné definovat. Americký biolog Jack Bradbury jej definoval s pomocí čtyř hlavních kritérii:[2]

  1. Samci neposkytují svým potomkům parentální péči a jejich příspěvek je omezen na spermie.
  2. Samci se shlukují na shromaždištích (lekovištích), na které se samice přicházejí pářit.
  3. Místa na lekovištích, odkud dochází k vokálním projevům samcům, neobsahují žádné jiné zdroje než samotné samce.
  4. Samice se mohou svobodně rozhodnout, kterého samce si vyberou ke kopulaci.

Paradox leku editovat

Samice během leku dávají přednost samcům s nejvýraznějšími druhotně pohlavními znaky (např. nejlepším peřím; ze samičího výběru přitom samicím plyne pouze výhoda geneticky kvalitnějších potomků). Během několika málo generací by však mělo díky samičímu výběru dojít k eliminaci genetické variability v druhotných pohlavních znacích, a tím i k setření výhod v jejich další preferenci ze strany samic a expresi ze strany samců. Dlouhodobé přetrvávání tohoto rozmnožovacího systému i variability v genech pro druhotné pohlavní znaky se označuje jako tokaništní paradox.[3][4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Lek (animal behaviour) [online]. Britannica. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. FRIEDL, Thomas W.P.; KLUMP, Georg M. Sexual selection in the lek-breeding European treefrog: body size, chorus attendance, random mating and good genes. S. 1141–1154. Animal Behaviour [online]. 2005-11 [cit. 2021-03-20]. Roč. 70, čís. 5, s. 1141–1154. DOI 10.1016/j.anbehav.2005.01.017. (anglicky) 
  3. FLEGR, Jaroslav. Evoluční biologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1767-3, ISBN 80-200-1767-4. OCLC 505914273 S. 297. 
  4. MILLER, Christine W; MOORE, Allen J. A potential resolution to the lek paradox through indirect genetic effects. S. 1279–1286. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2007-05-22. Roč. 274, čís. 1615, s. 1279–1286. DOI 10.1098/rspb.2006.0413. (anglicky) 

Externí odkazy editovat