Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Luční hora

Vojenská nákladní lanová dráha z Pece pod Sněžkou na Luční horu byla vybudována za účelem dopravy stavebního materiálu na výstavbu sedmnácti objektů lehkého opevnění vz. 37 a dvou objektů těžkého opevnění budovaného na obranu proti útoku tehdy sousedního Německa v prostoru sedla mezi Luční a Studniční horou. Lanová dráha byla v provozu od září 1937 do září 1938. Její dolní stanice se nacházela u tehdejšího složiště místní lesní společnosti nad kapličkou v Peci pod Sněžkou. Její trasa vedla severním směrem na počátek Obřího dolu k chalupě č. p. 119, kde se nacházela první úhlová stanice. Trasa lanovky se zde odkláněla severozápadním směrem a vedla celou délkou Modrého dolu k druhé úhlové stanici nacházející se severně od chaty Výrovky. Zde trasa měnila směr na severní, překonávala sedlo východně od vrcholu Luční hory a v nevelké vzdálenosti za ním končila u hlavního složiště stavebního materiálu.

Vojenská nákladní lanovka Pec pod Sněžkou - Luční hora
Modrý důl - tímto prostorem lanovka procházela
Modrý důl - tímto prostorem lanovka procházela
Umístění
MístoČeskoČesko Česko
Parametry
Typ lanovkynákladní visutá dvoulanová dráha oběžného systému
Šikmá délka5400 m
Dolní staniceČeskoslovensko Pec pod Sněžkou (790 m n. m.)
Horní staniceČeskoslovensko Luční hora (1500 m n. m.)
Převýšení710 m
Počet kabinvariabilní
Počet podpěrneznámý, dvě úhlové stanice
VýrobceNěmecko Bleichert Německo
VlastníkČeskoslovenská armáda
Provozovatel1. železniční pluk Pardubice
V provozu od1937 - 1938
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Existence úhlových stanic umožňovala přímou jízdu nákladních plošin mezi oběma koncovými stanicemi bez překládky nákladu. Lanovka používala dvoulanový systém německé firmy Bleichert při použití jednoho lana nosného a jednoho tažného. Stožáry nebyly vybaveny kladkami. Zařízení dodal, postavil i demontoval 1. železniční pluk z Pardubic.

Jediným pozůstatkem po existenci lanové dráhy je prohlubeň v místě horní úhlové stanice nad chatou Výrovka. Lanovkový běhoun použitý na lanové dráze stejného typu v pohoří Králický Sněžník se nachází v expozici muzejně zpřístupněné dělostřelecké tvrze Hůrka.

Lanovka na Luční horu nebyla v této lokalitě jedinou vojenskou aktivitou tohoto typu. Stejný typ lanovky byl v rámci vojenského výcviku postaven v roce 1934 z Modrého dolu na výběžek Studniční hory tehdy německy nazývaný Stirnla a v roce 1935 ze sousedního Zeleného dolu k Výrovce.

Související články editovat

Literatura editovat

  • Radan Lášek - Opevnění z let 1936–1938 v Krkonoších
  • Lenka Klicperová - Železniční pluk v Pardubicích
  • Zdeněk Hudec - Atlas drah České republiky