LGBT práva v Iráku

Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Iráku setkávají s právními komplikacemi neznámými pro většinové obyvatelstvo.

Duhová mapa Iráku

LGBT práva

editovat

Irácké království pod britskou nadvládou

editovat

Irák zakázal homosexualitu definovanou v trestním zákoníku jako sodomie podle britského vzoru.

Irácké království

editovat

Zákaz sodomie zůstává i po získání nezávislosti v r. 1932.

Irácká republika

editovat

Trestní zákoník 1969 přijatý Baasistickou stranou kriminalizuje pouze následující sexuální delikty – cizoložství, incest, znásilnění, prostituci, veřejnou soulož a soulož s osobami nezpůsobilými k pohlavnímu styku nebo mentálně narušenými osobami. Homosexualita nebyla v té době době trestným činem, ale i tak se stávala předmětem vládní diskriminace a harašmentu, a daly se na ní aplikovat mravnostní zákony a zákony chránící národní bezpečnost.

Kromě toho trestní zákoník během Baasistického režimu, zejména pak pod vládou Saddáma Husajna, vydával zvláštní trestní opatření týkající se specifikckých témat. Sodomie byla v důsledku těchto rezolucí v r. 1988 rekriminalizovaná, ale pouze pokud byla konaná za úplatu. [Zákon č. 8 o boji s prostitucí z r. 1988] Po válce s Íránem cítil Saddám Husajn potřebu radikálně změnit svojí dřívější image arabského sekularisty a stát se naopak průkopníkem tradičních islámských hodnot.

Na začátku 90. let byly irácké školy nuceny vyučovat o tradičních islámských hodnotách, požívání alkoholických nápojů na veřejnosti zakázáno a několik nočních klubů obviněných z provozováni prostituce zavřeno.[1] Důvodem všech těchto opatření byla široká kampaň mající za účel získat podporu mezi sociálně konzervativními vrstvami irácké společnosti.

Během této doby se začaly masově rozrůstat organizované útoky na LGBT komunitu.

Na půdě OSN citovala irácké delegace náboženství jako důvod jejich usilovného odmítání podpořit LGBT práva na mezinárodní úrovni, ačkoli se Saddám Husajn prezentoval jako sekularista.[2]

Irácká vláda kromě toho také legalizovala "vraždy ze cti" a v r. 1995 vytvořil Saddám novou parlamentní skupinu cílící na veřejné mučení a perzekuci LGBT osob a žen majících sex mimo manželství.

V r. 2001 bylo přijato opatření č. 234/2001, které ukládalo trest smrti za cizoložství a za prostituci. Stejný trest hrozil těm, kteří spáchali trestný čin sodomie s jiným mužem nebo ženou nebo, kteří poškodili čest jiného muže nebo ženy bez jeho nebo jejího souhlasu, a kteří touto násilnosti navždy poskvrnili život dané oběti(muže nebo ženy).[3]

Prozatímní koaliční správa

editovat

Poté, co v r. 2003 převzala kontrolu nad Irákem Prozatímní koaliční správa vedená výkonným ředitelem Paulem Bremerem, se valná část trestních opatření zrušila a trestní zákoník vrátil do podoby z r. 1968 – před reformami z r. 1988.

Přestože není homosexuální chování oficiálně trestné, tak je násilí a harašment směřované na LGBT komunitu ze strany rodinných příslušníků a ostatních Iráčanů cítících potřebu trestat osoby porušující tradiční islámskou morálku velmi rozšířené.

Souhrnný přehled

editovat
Legální stejnopohlavní styk  /  Technicky legální, ačkoli je legislativa ingorovaná a trestání "sodomitů" stále praktikováno lokálními autoritami a právem šaría. Na územímch ovládaných Islámským státem jsou veřejné popravy homosexuálů téměř na denním pořádku.[4]
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace  / 
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání  
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám  
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (vč. nepřímé diskriminace, projevů nenávisti)  
Stejnopohlavní manželství  
Stejnopohlavní soužití  
Adopce dítěte partnera  
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry  
Gayové a lesby smějí otevřeně sloužit v armádě  
Možnost změny pohlaví  
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy  
Náhradní mateřství pro gay páry  
MSM smějí darovat krev  

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Iraq na anglické Wikipedii.

  1. "Iraq Bans Public Use of Alcohol", New York Times, 21 August 1994
  2. Republic of Fear: The Politics of Modern Iraq, authored by Kanan Makiya, University of California Press, 2008, page 215
  3. http://gjpi.org/wp-content/uploads/rcc-resolution-234-of-2001.pdf
  4. http://www.bbc.com/news/world-middle-east-19525133