Kritiás
Kritiás (460 př. n. l. – 403 př. n. l.) byl řecký státník a filozof. [1] Byl Gorgiovým a Sokratovým žákem. Pocházel z aristokratického rodu. Byl strýcem Platóna a je po něm pojmenován jeden z jeho spisů. Obdivoval Spartu a byl odpůrcem athénské demokracie. Po porážce Athén v peloponéské válce se stal hlavou třiceti oligarchů, tzv. 30 tyranů (vláda třiceti), kteří nastolili teror, který se obracel i proti umírněnějším příslušníkům vlastních řad.
| Kritiás | |
| Narození |
460 př. n. l. Athény |
|---|---|
| Úmrtí |
403 př. n. l. (ve věku 56–57 let) Athény |
| Národnost | Řekové |
| Povolání | politik, autor tragédií, spisovatel, filozof a básník |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Rodiče | Callaeschrus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kritiova literární činnost byla mnohostranná: psal elegie a dramata, v prozaických spisech věnoval pozornost zejména ústavám řeckých států. Z Kritiových děl se dochovaly jen nepočetné zlomky. Nejdelší (42 veršů) a obsahově nejzajímavější je zlomek z dramatu Sisyfos, který obsahuje výklad funkce zákonů a náboženství.
