Kotlík z Gundestrupu

stříbrný kotlík nalezený v Dánsku

Kotlík z Gundestrupu je bohatě zdobená stříbrná nádoba datovaná přibližně do 2.1. století př. n. l. Podle některých názorů je přesněji datován do let 175 př. n. l.150 př. n. l., podle jiných do 1. století př. n. l. Je součástí sbírek dánského Národního muzea (Nationalmuseet) v Kodani. Jde o největší zachované stříbrné dílo doby železné, které od svého nalezení přitahovalo pozornost množství badatelů, zejména díky kvalitě řemeslného provedení a bohaté keltské ikonografii.

Kotlík z Gundestrupu
Základní informace
Původní názevGundestrup Cauldron a Gundestrupkarret
Vznik150 př. n. l.
TypKeltové
Thracian
HnutíKeltové
Vlastnosti
Mediumstříbro
Výška42 cm
Hmotnost9 kg
Umístění
Inv. čísloC6562-76
UmístěníNárodní muzeum v Dánsku
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Celkový pohled
Vnitřní vyobrazení Cernunna na stříbrném kotlíku z Gundestrupu
Vyobrazení na jednom ze třinácti segmentů se zástupy bojovníků - jezdců, pěšáků a hráčů na karnyx. Na levé straně je zobrazeno patrně božstvo (nejspíše Teutates), kterak topí svou oběť v kádi s vodou (způsob obětování).

Kotel byl nalezen roku 1891 v rašeliništi Raevemose poblíž severodánské vesnice Gundestrup (bylo zde nalezeno i sídliště z 1. století př. n. l.). Nebyl nalezen vcelku, ale jako soubor třinácti plátů – jednoho kulatého, pěti dlouhých obdélných a sedmi krátkých obdélných, osmý krátký plát nalezen nebyl. Lze předpokládat, že byl uložen v suché části rašeliniště jako votivní dar a před uložením byl rozebrán.

Všechny části kotle jsou vyrobeny z téměř čistého stříbra (ryzost 97 %) a jsou částečně pozlacené. Průměr sestavené nádoby je 69 cm a výška 42 cm. Váží 9 kg a pojme 108 litrů tekutiny.

Její rekonstrukci provedl již roku 1892 dánský archeolog Sophus Müller (1846–1934). Pět plátů umístil na vnitřní stěnu kotle a sedm na vnější, kulatý plát pak tvoří dno nádoby. Podle schématu, jehož autorem je Ole Klindt-Jensen, jsou vnější pláty označeny malými písmeny a–g a vnitřní pláty velkými písmeny A–E.

Výzdoba na jednotlivých částech stěn kotle zobrazuje keltská božstva, symboly, posvátná zvířata a náboženské rituály.

Interpretace

editovat

Vzhledem k rozměrům a především bohaté výzdobě tematicky se vztahující k mytologii a rituálním praktikám se usuzuje, že kotel byl právě k vykonávání těchto posvátných rituálů keltských druidů určen. Na nádobě jsou patrné známky opotřebování, které dokazují její delší používání.

Styl a provedení nádoby by naznačovaly její thrácký původ, ornamentika, motivy a symboly však vykazují prvky keltské (torques, božstvo s parohy (Cernunnos), kolo s paprsky jako symbol slunce, hudební nástroj karnyx, keltská posvátná zvířata – kanec, jelen, kůň ap.).

Literatura

editovat
  • Filip, Jan. Keltská civilizace a její dědictví. Praha: Academia, 1995.
  • Chadvick, Nora. The Celts. Harmondsworth: Penguin Books, 1970.
  • Staudte-Lauber, Annalena. Keltové. Praha: Pragma, 1996.
  • „The Gundestrup Cauldron“ in Scientific American March 1992, str. 66-71.
  • Bergquist, A. K. & Taylor, T. F. „The origin of the Gundestrup cauldron“ in Antiquity Vol. 61, 1987. str. 10-24.

Externí odkazy

editovat