Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka

nerealizovaná stavba Jana Kaplického v Českých Budějovicích

Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka (známé spíše pod přezdívkou Rejnok) je projekt multifunkční budovy, která by měla být postavena v Českých Budějovicích v prostoru bývalého tankového cvičiště mezi Sídlištěm Vltava, Sídlištěm Šumava a přírodní rezervací Vrbenské rybníky.

Původně byla realizace projektu naplánovaná na rok 2014, tu ale českobudějovická radnice před volbami pozastavila, kvůli nejasnostem kolem investora.[1]

Popis projektuEditovat

Popis stavbyEditovat

Půdorys Rejnoka má přibližně tvar rovnoramenného trojúhelníku. Zastavěná plocha je přibližně 1,5 hektaru. Černá hladká střecha je zprohýbaná do dvou „boulí“. Polooficiální přezdívku Rejnok získala stavba celkovou podobností své formy s rejnokem, ačkoli se objevují i jiné interpretace tvaru (např. tvar hýždí).

Rejnok obsahuje :

  • koncertní sál Emy Destinnové s kapacitou 1000 diváků,
  • koncertní sál Karla Ančerla s kapacitou 400 diváků,
  • zkušebny, šatny a podobné prostory,
  • prostory pro pořádání kongresů,
  • obchody, restaurace a další provozovny v komerční části.

Autorství projektuEditovat

Projekt vypracovala kancelář Future Systems. Autorský tým se skládal z architektů Misha Gabriel, Jan Kaplický, Yaniv Peer, Filippo Previtali a Georg Roetzel, akustiku navrhli Neill Woodger, George Ellerington z firmy ARUP, statické výpočty provedl Ed Clark a vztahem k životnímu prostředí se zabýval Andrew Sedgwick.[2] Po smrti Jana Kaplického se stavby ujala architektka Eva Jiřičná.[3]

Financování projektuEditovat

Celkové investiční náklady jsou v projektu odhadovány na dvě miliardy korun. Hlavním investorem je Jihočeská společnost přátel hudby, která prostředky je údajně schopna získat z darů sponzorů. Všichni dárci si podle Jihočeské společnosti přátel hudby přejí do zahájení stavebních prací zůstat v anonymitě.

Město České Budějovice odmítá participovat na projektu přímými finančními dotacemi. Nicméně České Budějovice hodlají podpořit projekt převodem potřebných pozemků za symbolickou cenu, což je vlastně ekvivalent finanční investice v řádu desítek milionů korun.

Náklady na provoz a podporu kulturní produkce mají plně hradit výnosy z pronájmů komerční části Rejnoka.

KritikaEditovat

Kritici vytýkají projektu především:

  • špatnou dopravní dostupnost lokality, projekt odporuje koncepci rozvoje dopravní infrastruktury a koncepci městské hromadné dopravy
  • v situaci, kdy město není schopno naplnit stávající konkurenční prostory (Dům kultury Metropol, Slávie...), jde o zbytečnou stavbu
  • možné dopady na přírodní rezervaci Vrbenské rybníky
  • neexistenci záruk, že investor je skutečně schopen projekt financovat
  • volbu materiálů a kvalitu projektu, který enormně zvyšuje náklady na vytápění a další provozní náklady

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Budějovičtí se opět snaží o výstavbu Kaplického Rejnoka [online]. Novinky.cz [cit. 2016-05-28]. Dostupné online. (čeština) 
  2. Archivovaná kopie. www.konstrukce.cz [online]. [cit. 2011-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04. 
  3. REJNOK - úvod [online]. www.rejnok-cb.cz [cit. 2016-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-17. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat