Klokánkovití pětiprstí
Klokánkovití pětiprstí (Hypsiprymnodontidae) představují čeleď vačnatců. Jediným žijícím druhem je klokánek pižmový (Hypsiprymnodon moschatus).
 Klokánkovití pětiprstí | |
|---|---|
 klokánek pižmový (Hypsiprymnodon moschatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokánkovití pětiprstí (Hypsiprymnodontidae) Collett, 1877 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika a fylogeneze
editovatJediný žijící druh v rámci čeledi Hypsiprymnodontidae představuje klokánek pižmový (Hypsiprymnodon moschatus). Historické systémy klokánka pižmového sdružovaly do čeledi klokánkovití čtyřprstí (Potoroidae) nebo klokanovití (Macropodidae), molekulárně-fylogenetická studie z roku 2000 pro tento druh nicméně vymezila samostatnou čeleď.[1][2] Čeleď Hypsiprymnodontidae je podle těchto závěrů sesterská vůči žijícím Macropodidae + Potoroidae, s nimiž dohromady utváří skupinu klokanů (Macropodiformes). Doba divergence této bazální linie se odhaduje na 38 až 34 milionů let.[3]
Vyjma klokánka pižmového jsou do čeledi Hypsiprymnodontidae sdružováni i někteří vyhynulí zástupci, a to jak v rámci rodu Hypsiprymnodon,[4] tak v rámci jiných, vyhynulých rodů: Ekaltadeta, Propleopus a Jackmahoneya.[5]
Popis a ekologie
editovat
Klokánek pižmový dosahuje průměrné tělesné hmotnosti okolo 530 g a sdílí různé starobylé znaky, nepozorované u odvozenějších zástupců klokanů. Zachovává si všech pět prstů na zadních končetinách a na rozdíl od klokanovitých nepoužívá k pohybu klasické skákání po dvou, ale pohybuje se spíše kvadrupedně. Má relativně krátký ocas, jenž je ovíjivý a pokrývají jej šupinky. Celkový zubní vzorec činí 3.1.1.41–2.0.1.4. Areál rozšíření klokánka pižmového zahrnuje především tropické lesy severovýchodního Queenslandu. Tento vačnatec se pohybuje po lesní půdě, kde pátrá po ovoci, semenech a hmyzu; živočišná složka tvoří významný podíl jeho potravy. Vrh čítá dvě mláďata, přičemž se neobjevuje embryonální diapauza.[3][1][6]
Vyhynulé rody zahrnují i mohutnější zástupce, včetně středně velkých klokanů z rodu Propleopus, kteří přežívali až do pleistocénu a vyhynuli s většinou australské megafauny. Pravděpodobně se jednalo o predátory, jež byli vybaveni vroubkovanými třenovými zuby a bodavými řezáky.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b FELDHAMER, George A. & kol. Mammalogy – Adaptation, Diversity, Ecology. 4. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2015. S. 265. (anglicky)
- ↑ BURK, Angela; SPRINGER, Mark S. Intergeneric Relationships Among Macropodoidea (Metatheria: Diprotodontia) and The Chronicle of Kangaroo Evolution. Journal of Mammalian Evolution. 2000-12-01, roč. 7, čís. 4, s. 213–237. Dostupné online [cit. 2023-05-01]. ISSN 1573-7055. DOI 10.1023/A:1009488431055. (anglicky)
- ↑ a b ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 128.
- ↑ BATES, H.; TRAVOUILLON, K. J.; COOKE, B. Three new Miocene species of musky rat-kangaroos (Hypsiprymnodontidae, Macropodoidea): description, phylogenetics and paleoecology. Journal of Vertebrate Paleontology. 2014-03-01, roč. 34, čís. 2, s. 383–396. Dostupné online [cit. 2023-05-01]. ISSN 0272-4634. DOI 10.1080/02724634.2013.812098.
- ↑ KEAR, B. P.; COOKE, B. N. A review of macropodoid systematics with the inclusion of a new family. Memoirs of the Association of Australasian Palaeontologists. 2001, s. 83–101. Dostupné online. ISSN 0810-8889.
- ↑ VAUGHAN, Terry A.; RYAN, James M.; CZAPLAWSKI, Nicholas J. Mammalogy. 6. vyd. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning, 2015. (anglicky)
- ↑ LONG, J. Původ zvláštní australské fauny. In: BENTON, Michael. Sedmdesát velkých záhad světa přírody. Praha: Slovart, 2009. S. 162 až 166.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klokánkovití pětiprstí na Wikimedia Commons 
Taxon Hypsiprymnodontidae ve Wikidruzích
