Wikipedie

Katharine Rhoadesová

americká umělkyně

Katharine Nash Rhoadesová (nepřechýleně Katharine Rhoades; 30. listopadu 1885, Springfield, Ohio, USA – 26. října 1965) byla americká malířka, básnířka, ilustrátorka a feministka.[1]

Katharine Rhoadesová
Narození30. listopadu 1885
Springfield
Úmrtí26. října 1965 (ve věku 79 let)
Alma materVeltin School for Girls
Povolánímalířka a ilustrátorka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Marion H. Beckettová: Katharine N. Rhoadesová, asi 1915

Byla dcerou Lymana Rhoadese[2][3] (1847–1907), bankéře, a Elizabeth Nashové (1856-1919) z New Yorku. Byla prostředním dítětem se dvěma bratry, Lymanem Nashem a Stephenem Nashem Rhoadesem.[4] Navštěvovala Veltinskou školu pro dívky na Manhattanu.

Rhoadesová debutovala v roce 1904, stejně jako Malvina Hoffmanová,[2] se kterou cestovaly ještě s Marion H. Beckettovou v roce 1908 do Paříže. Dva roky tam studovala umění,[5] kromě jiného u amerického malíře Roberta Henriho.

Kariéra editovat

 
Katharine Rhoadesová: Mary Steichenová, asi 1915

Byla jednou z umělkyň, které vystavovaly na významné mezinárodní výstavě moderního umění v roce 1913. Přehlídka zahrnovala jednu z jejích olejomaleb Talloires (400 amerických dolarů).[6][7]

Spolu s Agnes Ernst Meyerovou a Marion Beckettovou byly známé jako „Tři grácie“ z uměleckého okruhu Alfreda Stieglitze.[8] Působily jako modelky pro fotografie Stieglitze a Edwarda Steichena, Steichenovy malby, karikatury Francise Picabia, kresby Mariuse de Zayase a obrazy Arthura Beechera Carlese. Spisovatel a malíř Marsden Hartley vzpomínal na Rhoadesovou a Beckettovou jako na „obě dvě šest stop vysoké, krásné a vždy spolu“.

Od roku 1914 pózovala pro fotografie Stieglitze.[9] Rhoadesová přispívala básněmi a ilustracemi do Camera Work čtvrtletníku vydávaného Alfredem Stieglitzem, stejně jako psala básně, které byly publikovány v roce 1914.[1] Byla také redaktorkou[10] a přispěvatelkou do magazínu 291, uměleckého a literárního časopisu.[1][11] Pro vydání „Co pro mě znamená 291“ napsala: „Dotýkám se čtyř stěn – slyším hlasy... těch, kteří se dotkli jeho světa – i já jsem se šla dívat, ptát se a odpovídat... I já jsem splynula s hlasy; a stěny hrály ozvěnou."[7]

 
Katharine Rhoadesová, stojící akt, asi 1915

V roce 1914 Rhoadesová a Beckettová vystavovaly moderní umělecká díla v klubu National Arts Club.[7] Následující rok měly obě ženy společnou výstavu v Stieglitzově galerii 291.[12] V tomto roce měla v galerii první výstavu svých avantgardních obrazů. Její obrazy se podobaly dílům Matisse před první světovou válkou. Mnoho svých obrazů vytvořených před dvacátými léty spálila, její tvorba v té době měla prvky kubismu. Přispěla ke vzniku hnutí Dada.[1]

Rhoadesová, která byla kolem roku 1913 sekretářkou průmyslníka Charlese Freera,[13] byla ve své závěti jmenována doživotní správcovou Freer Gallery of Art ve Washingtonu, D.C. Dalšími správci byli Agnes a Eugene Meyerovi. Galerie byla otevřena v roce 1923.[1][14] Meyerovi po ní pojmenovali svou dceru Katharine, manželku Philipa Grahama a vydavatele The Washington Post.[15][16] V roce 1937 spoluzaložila náboženskou knihovnu, která je nyní součástí Ball duPont Library na University of the South v Sewanee, Tennessee.[17]

Osobní život editovat

Možná měla romantický vztah se Stieglitzem[18] nebo to mohl být jednostranný zájem z jeho strany[19], než se setkal s Georgií O'Keeffeovou. Rhoadesová a Stieglitz zůstali dobrými přáteli a spolu s dalšími členy jeho kruhu zůstala v Stieglitzově letním sídle v Lake George.[18][20] O'Keeffe řekla, že zjistila, že Rhoadesová je „úžasný člověk“, kterého měla vždy ráda[21] a dopisovaly si.[22]

Měla poměr s Arthurem Beecherem Carlesem.[23]

Rhoadesová zemřela 26. října 1965 a byla pohřbena se svými rodiči a dalšími členy rodiny na Hillside Burial Grounds v Sharonu v Connecticutu.[24]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katharine Rhoades na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Jules Heller; NANCY G. HELLER. North American Women Artists of the Twentieth Century: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Taylor & Francis, December 19, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-135-63889-4. S. 467. 
  2. ↑ a b newspapers.com. What is Doing in Society. The New York Times. October 27, 1904, s. 9. Dostupné online [cit. January 28, 2017]. 
  3. ↑ Katharine N. Rhoades, Passport application #193, American Embassy at Paris. Washington D.C.: National Archives and Records Administration (NARA), April 28, 1911. 
  4. ↑ Harsen-Rhoades Family Papers, 1752-1971 [online]. 2013 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Marian Wardle. American women modernists. Provo, Utah: Brigham Young University Museum of Art, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0813536842. S. 223. 
  6. ↑ Brown, Milton W., ‘’The Story of the Armory Show’’, The Joseph H. Hirshhorn Foundation, 1963, s. 284
  7. ↑ a b c The Part Played By Women: The Gender of Modernism at the Armory Show. University of Virginia. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 17, 2017. 
  8. ↑ Roxana Robinson; GEORGIA O'KEEFFE. Georgia O'Keeffe: A Life. [s.l.]: UPNE, 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-87451-906-8. S. 105. 
  9. ↑ Katherine Hoffman. Stieglitz: A Beginning Light. [s.l.]: Yale University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-300-10239-0. S. 269, 298. 
  10. ↑ Cary Nelson. Repression and Recovery: Modern American Poetry and the Politics of Cultural Memory, 1910-1945. [s.l.]: Univ of Wisconsin Press, 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-299-12344-4. S. 274. 
  11. ↑ Katherine Hoffman. Stieglitz: A Beginning Light. [s.l.]: Yale University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-300-10239-0. S. 318, 311. 
  12. ↑ Stieglitz and his artists : Matisse to O'Keeffe : the Alfred Stieglitz collection in the Metropolitan Museum of Art. Redakce Messinger Lisa Mintz. New York: Metropolitan Museum of Art, 2011. Dostupné online. ISBN 9781588394330. S. 237. 
  13. ↑ Carol Felsenthal. Power, Privilege, and the Post: The Katharine Graham Story. [s.l.]: Seven Stories Press, January 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-888363-86-9. S. 26. 
  14. ↑ Carol Felsenthal. Power, Privilege, and the Post: The Katharine Graham Story. [s.l.]: Seven Stories Press, January 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-888363-86-9. S. 33. 
  15. ↑ Katharine Graham. Personal History. [s.l.]: A.A. Knopf, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-394-58585-7. S. 14, vi. 
  16. ↑ Nancy Signorielli. Women in Communication: A Biographical Sourcebook. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-313-29164-7. S. 175. 
  17. ↑ Petteys, Chris, ‘’Dictionary of Women Artists’’, G K Hill & Co. publishers, 1985, ISBN 978-0-8161-8456-9
  18. ↑ a b Roxana Robinson; GEORGIA O'KEEFFE. Georgia O'Keeffe: A Life. [s.l.]: UPNE, 1989. Dostupné online. ISBN 978-0-87451-906-8. S. 149, 212, 249, 260, 271, 473. 
  19. ↑ Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-300-16630-9. S. viii. 
  20. ↑ Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-300-16630-9. S. 601. 
  21. ↑ Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-300-16630-9. S. 39, 147. 
  22. ↑ Georgia O'Keeffe; ALFRED STIEGLITZ. My Faraway One: Selected Letters of Georgia O'Keeffe and Alfred Stieglitz: Volume One, 1915-1933. [s.l.]: Yale University Press, June 21, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-300-16630-9. S. 92, 612. 
  23. ↑ Andrew Geller. newspapers.com. The Unloved Art of a Rebel Genius. The Philadelphia Inquirer. September 25, 1983, s. 30. Dostupné online [cit. January 28, 2017]. 
  24. ↑ Hillside Burial Ground Records [online]. [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katharine_Rhoadesová&oldid=23140756“