Otevřít hlavní menu

Karol Langie (1814 Białobrzeżki[1]28. září 1889 Krakov[2]) byl rakouský národohospodář a politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Karol Langie

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???

Narození 1814
Białobrzeżki
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. září 1889
Krakov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Rakownický hřbitov
Děti Tadeusz Langie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Narodil se roku 1814 v Białobrzeżkách, v okrese Rzeszow.[1] Vystudoval gymnázium v Přemyšli a práva na Lvovské univerzitě. Chtěl nastoupit do soudní služby, ale nebyl přijat jako politicky nespolehlivá osoba. Byl členem mnoha vlasteneckých polských spolků a nalézal se pod trvalým policejním dohledem. Během krakovského povstání roku 1846 ho krátce existující povstalecká polská vláda (Rząd Narodowy Rzeczypospolitej Polskiej) jmenovala náčelníkem okresu Rzeszów. Vydal se tam a tak unikl bojům a možné smrti. Po porážce povstání se i s rodinou uchýlil na půl roku do emigrace v Bavorsku a Švýcarsku. Po návratu z exilu se usadil v Krakově.[2]

Byl městským radním a členem akademie v Krakově (Akademia Umiejętności). Publikoval mnoho národohospodářských článků v dobovém tisku. V roce 1843 vydal Swiętojanka, noworocznik gospodarski, roku 1864 Kalendarz naukowy, roku 1866 spis O sprawie głodowej w Galicji 1866 roku, roku 1868 Magistrat wobec wolnej gminy nebo spis O dobroczynności.[1] Roku 1849 se uvádí jako Karl Langie, měšťan v Krakově.[3]

Během revolučního roku 1848 se opět zapojil do veřejného dění. V roce 1848 se stal tajemníkem Národní rady v Krakově. Události onoho roku vylíčil ve spisku Die krakauer Vorfälle 1848.[2] Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Krakov I. Tehdy se uváděl coby měšťan.[4] Náležel ke sněmovní levici.[5]

Po rozpuštění parlamentu roku 1849 se vrátil do Krakova a nadále se veřejně angažoval. Byl dlouholetým členem výboru spolku Towarzystwo Rolnicze Krakowskie. Po obnovení ústavního systému vlády byl roku 1861 zvolen za poslance Haličského zemského sněmu za kurii velkostatkářkou. Zemřel v září 1889.[2]

Jeho synem byl politik Tadeusz Langie (1841–1919).[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ORGELBRAND, Samuel. S. Orgelbranda Encyklopedja powszechna z ilustracjami i mapami, Svazek 9. [s.l.]: S. Orgelbranda synów, 1901. Dostupné online. S. 152. (polsky) 
  2. a b c d Karel Langie. Kuryer Lwowski. Říjen 1889, čís. 273, s. 3. Dostupné online. 
  3. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 35. (německy) 
  4. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  5. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. (česky) 
  6. PORTRET KAROLA LANGIE, 1848 [online]. aukcjeostoya.pl [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-11. (polsky)