Karel Picmaus

český pilot

Karel Picmaus (* 9. září 1943, Třebíč[1]) je český pilot. Je jednou z oceněných osobností v seznamu 100 osobností československého létání 1918–2018.[2] V květnu roku 2020 bylo oznámeno, že Karel Picmaus obdrží v listopadu téhož roku medaili Kraje Vysočina.[3] V červnu roku 2021 proběhlo opožděné předání, kdy obdržel Skleněnou medaili Kraje Vysočina.[4]

Karel Picmaus
Karel Picmaus at revealing of plaque of Bedřich Kružík in Třebíč, Třebíč District.jpg
Narození9. září 1943 (79 let)
Třebíč
Povolánípilot a dělník
OceněníSkleněná medaile Kraje Vysočina (2020)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pilotem chtěl být od šesti let, následně se dostal do tzv. Svazarmu v Křižanově, kdy tak mohl začít létat.[5] Vystudoval základní školu v Třebíči, následně se vyučil frézařem v Západomoravských strojírnách, po vyučení odmaturoval na Střední průmyslové škole strojnické. Nastoupil na základní vojenskou službu do Košic, kde se začal více zajímat o letectví. Po návratu do Třebíče začal pracovat jako frézař v Západomoravských strojírnách, později také jako zapletač pletacích strojů. Roku 1972 pak přešel do SlovAiru Bratislava, kde pracoval jako profesionální pilot.[1] Pracoval jako profesionální pilot ve váze do 5700 kg s obchodní licencí. Létal více než 36 let[2], profesně létal od roku 1972.[5]

Později se stal držitelem rekordu v počtu letů, vzlétl téměř 105tisíckrát.[2] Rekord je evidován v Pelhřimovském muzeu rekordů a kuriozit, kdy dle dokumentace od 23. dubna 1961 do roku 2008 nalétal 12 129 letových hodin.[6] Byl dislokován ve Štítarech, kde létal primárně s práškovacím letadlem pro zemědělství. V 90. letech 20. století byl jedním ze zakladatelů Západomoravského aeroklubu v Třebíči.[2] Jako pilot s licencí obchodního pilota pracoval do roku 2008.[5]

 
Pamětní kříž Jiřímu Hronovskému u Hostimi.

Létal primárně na tzv. čmelácích, tj. zpočátku na Z-37 A (Zlín 37[7]), následně na tzv. turbočmeláku nebo také AN-Z. Po odchodu do důchodu létá s ultralightem značky Fox[8] s názvem Lucky Charlíe. Byl iniciátorem stavby pomníku s vrtulí nedaleko Hostimi, kde zahynul pilot čmeláku a přítel Karla Picmause Jiří Hronovský.[5] V roce 2018 bylo jeho jméno spolu s dalšími oceněnými umístěno na pamětní desku v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi.[7] Obdržel Stříbrný plachtařský odznak FAI.[9] V Muzeu Vysočiny Třebíč prováděl komentované prohlídky výstavy nazvané Vzduch je naše moře, která se zabývala letectvím v Třebíči.[10]

ReferenceEditovat

  1. a b HRŮZA, Miloš. Narozeni v Třebíči.... S. 8. Třebíčský zpravodaj [online]. Město Třebíč, 2019-02-01 [cit. 2019-07-28]. S. 8. Dostupné online. 
  2. a b c d JAKUBCOVÁ, Hana. Pilot Picmaus je v prestižní stovce osobností československého létání. trebicsky.denik.cz. 2018-11-12. Dostupné online [cit. 2019-07-28]. 
  3. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Seznam držitelů nejvyšších ocenění kraje se letos rozšíří o devět jmen | Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2020-05-20 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  4. SVATOŠOVÁ, Jitka. Kraj letos předá nejvyšší ocenění dvakrát. V létě loňským laureátům, na podzim „nováčkům“. www.kr-vysocina.cz [online]. Kraj Vysočiny, 2021-06-17 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  5. a b c d JAKUBCOVÁ, Hana. Pilot práškovacího čmeláku: Hrušinského „běž s tou chémií“ mě vždy zamrzí. iDNES.cz [online]. 2015-08-06 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 
  6. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Pilot rekordman Karel Picmaus má za sebou více než 100 tisíc startů. Radio Praha [online]. 2008-04-12 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 
  7. a b ŠAROUNOVÁ, Irena. Karel Picmaus se zařadil mezi národní letecké legendy. Začínal na Čmelákovi. Vysočina [online]. 2018-11-21 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 
  8. Pilot Picmaus má na konte 100 602 vzletov, najviac v Česku. svet.sme.sk [online]. 2008-04-03 [cit. 2019-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-28. 
  9. Seznam členů ARČs, držitelů "Stříbrného plachtařského odznaku FAI", vydaného od roku 1966 do roku 1970 - část 3 ze 6 [online]. LKUO, 2000-02-10 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  10. PILAŘ, Milan. Komentované prohlídky k výstavě Vzduch je naše moře – Vysočina news [online]. 2018-07-09 [cit. 2019-07-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat