Ói Kacušika
Ói Kacušika (japonsky 葛飾 応為, Kacušika Ói, vlastním jménem Ei, asi 1800–1866[1]) byla japonská malířka žánru ukijo-e období Edo, učednice a dcera Hokusaie Kacušiky.
| Ói Kacušika | |
|---|---|
 Kacušika Ói na kresbě Cujuki Kóšóa ze 40. let 19. století | |
| Narození | 1800 Edo |
| Úmrtí | 1866 (ve věku 65–66 let) |
| Povolání | malířka |
| Rodiče | Hokusai Kacušika |
| Příbuzní | Tacudžo Kacušika (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodila se okolo roku 1800. Její matka Kotome byla druhou manželkou umělce Hokusaie, který měl syna a dvě dcery z prvního manželství. Není známo zdali se s první manželkou rozvedl nebo ovdověl. S Kotome měl dalšího syna a snad i další dceru.[2]
Během období Edo nebylo pro ženy obvyklé se umělecky prosadit.[3] Ói pomáhala, stejně jako její sourozenci, otci v jeho studiu jako učednice. Učila se také u malíře a tiskaře Cucumiho Torina III. (1789–1830), v jehož dílně se seznámila s jeho žákem Minamizawou Tomeiem, kterého si v roce 1824 vzala za muže.[4] Jejich manželství vydrželo pouze tři roky a traduje se, že důvodem k rozvodu byla její kritika až posměch směrem k Tomeiovým uměleckým dovednostem. Ói se vrátila k rodičům a začala opět pomáhat otci ve studiu. Její matka v roce 1828 zemřela a Ói se začala starat i o otce, kterému v té době bylo téměř sedmdesát. Oba se naplno věnovali umění a jejich domácnost byla zanedbávaná. Ói se již znovu nevdala a spolupracovala s otcem až do jeho smrti.[4][3] Byla uznávanou malířkou nejen pro svůj původ, proslula především výjevy krásných žen, v nichž podle jeho vlastních slov Hokusaie předčila. Pochvalně se o ní vyjádřil také malíř Eisen Keisai (1790–1848).[4] Kromě malování, ilustrování a kaligrafie se věnovala také výrobě panenek.[5] Okolnosti její smrti nejsou známé, zemřela patrně v druhé polovině 60. let 19. století.[1][3]
Odkaz editovat
Jejím životem byla inspirovaná manga Sarusuberi, kterou v letech 1983–1987 vydávala Hinako Sugiuraová a která byla v roce 2015 zfilmována animačním studiem Production I.G s podtitulem Miss Hokusai.[6] Dalšími díly o jejím životě jsou romány Katherine Govierové The Ghost Brush z roku 2010[7] a Kurara Makate Asaiové z roku 2016, podle kterého byl v roce 2017 natočen televizní film s Aoi Mijazakiovou v hlavní roli.[8]
Galerie editovat
-
-
![Noční scéna v Jošiwaře, světlo a stíny ovlivněné západním uměním, inkoust a barvy na papíře, 50. léta 19. století[9]](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7e/Yoshiwara_K%C5%8Dshisakinozu.jpg/451px-Yoshiwara_K%C5%8Dshisakinozu.jpg)
-
Kuan Jü během operace ruky, 40. léta 19. století -
Ilustrace z učebnice o ženské etiketě, vyšlo 1847
![Noční scéna v Jošiwaře, světlo a stíny ovlivněné západním uměním, inkoust a barvy na papíře, 50. léta 19. století[9]](/wiki/Soubor:Yoshiwara_K%C5%8Dshisakinozu.jpg)
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katsushika Ōi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Katsushika Oi 葛飾応為 [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SUZUKI, Jukiko. 浮世絵の女たち (Ukijo-e no Onna-tači). Šibuja: Gentóša, 2016. ISBN 978-4344428669. (japonsky)
- ↑ a b c NELSON DAVIS, Julie. Katsushika Hokusai 葛飾北斎, Kyōka kunizukushi 狂歌国尽, ca. 1810 [online]. University of Pennsylvania, 2022-03-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c NELSON DAVIS, Julie. Hokusai and Ōi: art runs in the family. www.britishmuseum.org [online]. 2017-06-18. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FISTER, Pat. Japanese women artists, 1600–1900. Lawrence: Spencer Museum of Art, 1988. ISBN 9780913689257. (anglicky)
- ↑ PINEDA, Rafael Antonio. Director Keiichi Hara Wins Asiagraph 2015 Tsumugi Prize for Miss Hokusai Film. www.animenewsnetwork.com [online]. 2015-10-19. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRANCIS TANABE, Kunio. Book World: Art and artifice in Katherine Govier’s ‘Printmaker’s Daughter’. The Washington Post [online]. 2011-12-26. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 眩(くらら)〜北斎の娘〜 [online]. NHK [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. (japonsky)
- ↑ SINGER, Robert T. Edo: Art in Japan, 1615–1868 [online]. Washington: National Gallery of Art, 1998. S. 476. Dostupné online. ISBN 0-300-07796-3. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ói Kacušika na Wikimedia Commons
