Otevřít hlavní menu

Jurij Vlasov

ruský vzpěrač, politik a spisovatel

Jurij Petrovič Vlasov (Ю́рий Петро́вич Вла́сов, * 5. prosince 1935 Makijivka) je ruský vzpěrač, inženýr, spisovatel a politik, olympijský vítěz.

Jurij Petrovič Vlasov
Vlasov na OH 1964
Vlasov na OH 1964
Osobní informace
Datum narození 5. prosince 1935 (83 let)
Místo narození Makijivka
Občanství RuskoRusko Rusko
Rodiče Peter Vladimirov
Výška 185 cm
Váha 136 kg
Sportovní informace
Sport vzpírání
Váhová kategorie těžká váha
Tým CSKA Moskva
Trenér Suren Bogdasarov
Účast na LOH 1960, 1964
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Vzpírání na LOH
zlato LOH 1960 těžká váha
stříbro LOH 1964 těžká váha
Mistrovství světa ve vzpírání
zlato MS 1959 těžká váha
zlato MS 1961 těžká váha
zlato MS 1962 těžká váha
zlato MS 1963 těžká váha
stříbro MS 1964 těžká váha
Mistrovství Evropy ve vzpírání
zlato MS 1959 těžká váha
zlato MS 1960 těžká váha
zlato MS 1961 těžká váha
zlato MS 1962 těžká váha
zlato MS 1963 těžká váha
zlato MS 1964 těžká váha

Sportovní kariéraEditovat

V roce 1959 absolvoval Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii, o rok později nastoupil do klubu CSKA Moskva. Na olympijských hrách 1960 v Římě získal zlatou medaili v nejtěžší váhové kategorii vzpěračů a vytvořil olympijský rekord v trojboji 537,5 kg. Stal se také čtyřikrát mistrem světa (1959, 1961, 1962 a 1963) a šestkrát mistrem Evropy (1959–1964). Na olympijských hrách 1964 byl Vlasov vlajkonošem sovětské delegace, ale obhajoba se mu nezdařila: porazil ho další reprezentant SSSR Leonid Žabotinskij, jemuž pomohla také kontroverzní taktika: předstíral zdravotní potíže, takže se Vlasov domníval, že mu na vítězství bude stačit vzepřít nižší váhu.[1] Po tomto zklamání ukončil kariéru, ale v roce 1967 se ke vzpírání vrátil a vytvořil ještě světový rekord v tahu 199 kg. Celkem překonal světový rekord v letech 1957 až 1967 jednatřicetkrát a dosáhl maxima v trojboji 580 kilogramů. Obdržel titul zasloužilý mistr sportu a Leninův řád.

Literát a politikEditovat

Už během sportovní kariéry publikoval články ve sportovním tisku, jeho první kniha Překonat sám sebe byla přeložena i do češtiny.[2] V roce 1968 odešel z armády a stal se spisovatelem na volné noze. Připravil k vydání Vladimirovovy deníky, zápisky jeho otce Petra Vlasova, který ve třicátých a čtyřicátých letech sloužil pod krycím jménem Vladimirov jako diplomat a rozvědčík v Číně. Z jeho vlastní tvorby měla největší ohlas historická trilogie Křest ohněm. Od roku 1985 byl předsedou sovětské vzpěračské federace. Byl také příznivcem kulturistiky, přátelil se s Arnoldem Schwarzeneggerem a zasloužil se o vznik organizované kulturistiky v SSSR. Od roku 1989 byl členem Sjezdu lidových poslanců, původně za Komunistickou stranu Sovětského svazu, později však ze strany vystoupil a stal se členem opozičního uskupení Meziregionální poslanecká skupina. Kandidoval jako nezávislý v prezidentských volbách 1996, získal však pouze 0,2 % hlasů.[3]

ReferenceEditovat

  1. Portrét oslavence: Jurij Vlasov. MUSCLE&FITNESS
  2. Jurij Vlasov se dožívá 80 let. Český svaz vzpírání
  3. Hlas Ruska. cz.sputniknews.com [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-06. 

LiteraturaEditovat

  • Album slávnych športovcov, Šport, Bratislava 1967

Externí odkazyEditovat