Jules Michelet (1905)
Jules Michelet byl pancéřový křižník francouzského námořnictva. Ve službě byl v letech 1908–1929. Roku 1929 byl převeden do rezervy. Roku 1931 byl upraven na cvičný cíl. Dne 8. května 1937 jej potopila francouzská ponorka třídy Circé Thetis.[2]
 Jules Michelet | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | pancéřový křižník |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
| Jméno podle | Jules Michelet |
| Zahájení stavby | červen 1904 |
| Spuštěna na vodu | srpen 1905 |
| Uvedena do služby | listopad 1908 |
| Osud | vyřazen |
| Předchůdce | třída Léon Gambetta |
| Následovník | Ernest Renan |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 13 105 t[1] |
| Délka | 146,53 m (max.) |
| Šířka | 21,41 m |
| Ponor | 8,41 m (max.) |
| Pohon | 28 kotlů, 3 parní stroje s trojnásobnou expanzí 3 lodní šrouby 30 000 hp |
| Palivo | 2070 t uhlí |
| Rychlost | 22,5 uzlu |
| Dosah | 6600 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 770 |
| Pancíř | až 150mm boky 200mm hlavní věže až 180mm sekundární věže 140mm kasematy až 65mm spodní paluba 35mm hlavní paluba 200mm velitelská věž |
| Výzbroj | 4× 194mm kanón (2×2) 12× 165mm kanón (12×1) 24× 47mm kanón (24×1) 2× 450mm torpédomet |
Stavba editovat
Plavidlo bylo upravenou verzí předcházející třídy Léon Gambetta. Postavila jej loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu. Stavba byla zahájena v červnu 1904, v srpnu 1905 byl křižník spuštěn na vodu a v listopadu 1908 byl přijat do služby.[1]
Konstrukce editovat
Výzbroj tvořily čtyři hlavní 194mm kanóny ve dvoudělových věžích a dvanáct 165mm kanónů sekundární ráže umístěných v osmi jednodělových věžích a čtyřech kasematách. Doplňovalo je dvacet čtyři 47mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 28 kotlů a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 30 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22,5 uzlu.[1] Dosah byl 6600 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jules Michelet na Wikimedia Commons
