Josef Schraffl
Josef Schraffl (13. června 1855 Sillian – 11. ledna 1922 Innsbruck[1][2]), byl rakouský křesťansko-sociální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a zemský hejtman Tyrolska, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady a člen Spolkové rady.
| Josef Schraffl | |
|---|---|
 Josef Schraffl, foto z doby před r. 1907 | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1918 | |
| poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska | |
| Ve funkci: 21. října 1918 – 16. února 1919 | |
| poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska | |
| Ve funkci: 4. dubna 1919 – 28. července 1919 | |
| poslanec rakouské Spolkové rady | |
| Ve funkci: 1. prosince 1920 – 11. ledna 1922 | |
| poslanec Tyrolského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1897 – ??? | |
| zemský hejtman Tyrolska | |
| Ve funkci: 1917 – 1921 | |
| Předchůdce | Aemilian Schoepfer (pověřený) |
| Nástupce | Franz Stumpf |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťansko sociální str. (Tyrol. lidová str.) |
| Narození | 13. června 1855 Sillian  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. ledna 1922 (ve věku 66 let) Innsbruck  Rakousko |
| Místo pohřbení | Westfriedhof |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Commons | Josef Schraffl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatByl synem hostinského a obchodníka. Chodil na národní školu v rodném Sillianu, v jihotyrolském Roveretu a Trentu. Po tři roky pracoval v innsbrucké bance a roku 1874 převzal po smrti rodičů provoz hostince a obchodu. V roce 1887 se živnosti vzdal a provozoval pak zemědělské hospodářství. Od roku 1884 do roku 1908 byl starostou Sillianu. Angažoval se v Křesťansko-sociální straně Rakouska, jejíž organizaci v Tyrolsku roku 1898 zakládal společně s Aemilianem Schoepferem. Od roku 1897 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu. V letech 1908–1914 byl členem tyrolského zemského výboru. Předsedal zemské zemědělské radě. V roce 1902 se podílel na založení listu Tiroler Bauern-Zeitung. V roce 1904 spoluzakládal Tyrolský selský svaz a byl jeho prvním předsedou. V roce 1906 pak založil Tyrolskou rolnickou spořitelnu. V roce 1908 se mu podařilo ve volbách na zemský sněm docílit rozhodující křesťansko-sociální většiny, čímž byla ukončena převaha konzervativců na Tyrolském zemském sněmu. Následujícího roku se mu podařilo docílit u katolických hodnostářů revize jejich předchozího zákazu činnosti katolických kněží v Tyrolském selském svazu. Za jeho činnost na zemské úrovni mu byl udělen Řád Františka Josefa. V letech 1917–1921 působil jako zemský hejtman Tyrolska, předtím od roku 1914 byl náměstkem hejtmana.[1][2]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za všeobecnou kurii, obvod Bolzano, Merano, Schlanders atd.[3] Porazil tehdy konzervativce Josefa von Dipauliho. V roce 1907 se stal místopředsedou strany na celostátní úrovni a zástupcem Karla Luegera.[2] Mandát v parlamentu obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Tyrolsko 18. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a byl členem klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] Profesně byl k roku 1911 uváděn jako starosta a zemědělec.[4]
Za světové války musel coby hejtman uvádět do praxe některá nepopulární opatření ve vztahu k zemědělskému stavu a potřebám zásobování, čímž ztratil část své popularity. V roce 1918 skončila dlouhodobá rivalita křesťanských sociálů a konzervativců Tyrolsku, když sloučením obou směrů vznikla Tyrolská lidová strana. Schraffl byl zvolen jejím prvním předsedou.[2]
V době rozpadu monarchie byl Schraffl předsedou Tyrolské národní rady, která po krátkou dobu fungovala jako zemská vláda a která se marně snažila zamezit odtržení Jižního Tyrolska. Neúspěšně navrhoval vytvoření samostatné neutrální Tyrolské republiky. V roce 1919 po zemských volbách byl potvrzen na postu hejtmana, přičemž podporu mu vyjadřoval i německý konzul v Innsbrucku.[2]
Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung). Pak od 4. dubna 1919 do 28. července 1919 v Ústavodárném národním shromáždění Rakouska a od 1. prosince 1920 do své smrti byl členem rakouské Spolkové rady (horní komora rakouského parlamentu).[1][2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Josef Schraffl [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schraffl, Joseph (1855-1922), Politiker, s. 158. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=387&size=45
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Schraffl na Wikimedia Commons
