Josef Alfred Heilsberg
Josef Alfred Heilsberg (1840 Vídeň[1] – 12. července 1894 Vídeň[2][1]) byl rakouský politik německé národnosti ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Dr. Josef Alfred Heilsberg | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1894 | |
| Poslanec Štýrského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1870 – 1894 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci) (Sjednoc. levice) (Německý klub) (Sjednoc. něm. levice) |
| Narození | 1840 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. července 1894 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatNarodil se ve Vídni roku 1840. Vystudoval lékařství a pak i práva na Vídeňské univerzitě. Získal titul doktora a usadil se ve Stübingu. Byl zde zvolen do obecního výboru a okresního výboru, později se stal i okresním starostou ve Frohnleitenu. Působil jako předseda místní pobočky zemské zemědělské společnosti. Zastával funkci náměstka předsedy okresní školní rady.[1]
Byl aktivní i ve vysoké politice. Zasedal jako poslanec Štýrského zemského sněmu, kam poprvé usedl roku 1870 a kam byl opakovaně znovu volen. Zasedal i v zemském výboru, ale této funkce se vzdal pro časové zaneprázdnění kvůli souběžnému výkonu funkce poslance Říšské rady.[1] Aktivně na sněmu působil ještě ve volebním období od roku 1890 a zemským poslancem byl až do své smrti.[3] Zasedal rovněž v státní železniční radě.[1]
Také byl poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za městskou kurii ve Štýrsku, obvod Bruck, Leoben, Aflenz, Frohnleiten atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891 a poslancem byl až do své smrti roku 1894.[4] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Josef Alfred Heilsberg, praktický lékař, bytem Stübing.[5]
V roce 1873 zastupoval v parlamentu provládní liberální blok Ústavní strany (centralisticky a provídeňsky orientované), v jehož rámci patřil k mladoliberální skupině.[6] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Klubu pokroku.[7] Rovněž po dalších volbách se v říjnu 1879 na Říšské radě uvádí jako člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[8] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[9] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[10] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německý klub.[11] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[12] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[13] V 90. letech zasedal v předsednictvu parlamentního klubu Sjednocené německé levice.[2]
Zemřel náhle 12. července 1894 ve Vídni, jsa raněn mrtvicí. Do Vídně přicestoval jen tři dny před svým úmrtím a hodlal brzy odjet na svůj statek Stübing ve Štýrsku. 11. července večer si stěžoval na bolest hlavy, která zesilovala. Přivolaní lékaři mu nedokázali pomoci a o půl 1. ráno po záchvatu mrtvice zemřel.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e Abgeordneter Dr. Heilsberg. Grazer Tagblatt. Červenec 1894, roč. 4, čís. 189, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c Poslanec dr. Heilsberg zemřel. Národní politika. Červenec 1894, roč. 12, čís. 190, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Abgeordneter Dr. Heilsberg. Grazer Tagblatt. Červenec 1894, roč. 4, čís. 190, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=176
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.